Aktualizace: 10.06.2024 15:19
Praha – Malé firmy se sídlem v jiném členském státu Evropské unie zřejmě dostanou možnost, aby v Česku nespadaly do režimu plátců daně z přidané hodnoty (DPH). Předpokládá to návrh novely zákona o DPH, který ve středu projedná vláda. Norma předložená ministerstvem financí také zpřesňuje podmínky, kdy bude možné uplatnit nižší sazbu DPH u staveb pro bydlení a pro sociální bydlení. Návrh by měl zrušit i možnost vrácení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu v tuzemsku, s tímto návrhem ale nesouhlasilo ministerstvo práce a sociálních věcí a rozpor bude muset vyřešit až zasedání kabinetu.
Podle současného zákona nepodléhají povinnostem spojeným s DPH, jako jsou kontrolní hlášení či platba daně, české firmy, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřekročí dva miliony korun. Firmy se sídlem v zahraničí podléhají povinnostem k DPH od prvního obchodu uskutečněného v Česku. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla umožnit využívat výjimku i malým firmám se sídlem v jiném členském státu EU. Podmínkou bude, že tyto firmy dosáhnou ve všech státech unie obrat nanejvýš 100.000 eur (2,46 milionu korun). Směrnice zároveň umožní malým českým firmám za stejných podmínek využívat v jiných zemích EU režim neplátce DPH.
Novela také zpřesňuje podmínky, za kterých bude možné využívat nižší sazby DPH na stavební práce. Nově se pro daňové účely budou stavby posuzovat podle účelu užívání, jaký je u nich zapsaný v základních registrech. Pokud stavba ještě nebude zapsaná v katastru nemovitostí, bude se posuzovat podle projektu a stavebního povolení.
Zákon by měl rovněž zrušit výjimku, na základě které mohou zdravotně postižení žádat o vrácení daně při nákupu automobilu. Podle ministerstva financí návrh současná úprava odporuje evropským pravidlům, podpora handicapovaným by se podle něj měla řešit dávkou ministerstva práce a sociálních věcí. To ale s rušením současné úpravy nesouhlasí.
Novela nijak neupravuje výši sazeb DPH. Ty se změnily v letošním roce, kdy kabinet v rámci rozpočtové konsolidace sloučil snížené sazby ve výši deset a 15 procent do jedné dvanáctiprocentní. Základní sazbu 21 procent ponechal ve stejné výši. Zároveň změnil rozložení položek v jednotlivých sazbách, ze snížené sazby vypadlo například kadeřnické a holičské služby nebo točené pivo.
