Aktualizace: 12.06.2024 13:26
Praha – Senátní ústavně-právní výbor podpořil nominace právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu na ústavní soudce. Přibáň v tajné volbě dostal šest hlasů, Langášek devět z deseti odevzdaných hlasů členů výboru. Jejich kandidatury odpoledne projedná ještě výbor pro lidská práva. Senát jako celek o nich bude rozhodovat za týden.
Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť.
Rovněž Přibáňovou prioritou u Ústavního soudu by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně-demokratického státu, uvedl. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.
Přibáň v roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Senátorům k tomu řekl, že nebylo jasné, koho by Zeman prosadil jako další ústavní soudce a zda by nebyl se svými názory v menšině. „Nechtěl jsem být sepisovatel ústavních disentů,“ uvedl Přibáň.
Profesor práva také řekl, že by se nepřipojil ke květnovému verdiktu Ústavního soudu, podle něhož letošní snížení soudcovských platů odporovalo ústavnímu pořádku, i když se v rámci vládních úsporných opatření týkalo i dalších ústavních činitelů. Langášek uvedl, že Ústavní soud se snažil respektovat své předchozí verdikty, i když byly kritizované. Podle soudce by bylo možné nastavit platy soudců jinou právní úpravou.
Langášek i Přibáň se pozastavili nad dalším verdiktem, podle něhož chirurgická změna primárních pohlavních znaků nemá být za rok podmínkou úřední změny pohlaví. Podle Langáška Ústavní soud rozhodl jinak než před dvěma lety i přes postoj Nejvyššího správního soudu a mohl přijmout méně invazivní verdikt. „Objektivní pojetí pohlaví se mění na subjektivní pojetí genderu,“ uvedl Langášek.
Přibáň označil nutnost v právu rozlišit pojmy pohlaví a gender. „Je třeba právně odlišit pohlaví a rod,“ uvedl Přibáň, podle něhož by se z toho neměl dělat ideologický problém. Nezvratné fyzické změny by lékaři neměli provádět v době, kdy by pacienti neměli plnou právní způsobilost, dodal. „Chyba je neschopnost rozlišovat mezi migranty a uprchlíky. Politickým uprchlíkům je třeba pomoci,“ uvedl také Přibáň.
Přibáň se představil jako „stoupenec ústavního minimalismu“, v týmu ústavních soudců by mohl nabídnout sjednocující zastřešující pohled jako právní filozof. „Ústavními soudci by neměli být lidé, kteří jdou mocným až příliš na ruku,“ řekl s tím, že mezi jeho přednosti patří nestrannost. Přibáň stejně jako Langášek podpořil zachování plateb v hotovosti, podobně jako právo být off-line.
Přibáň a Langášek by mohli v týmu ústavních soudců nahradit místopředsedu soudu Vojtěcha Šimíčka, jehož funkční období skončilo dnes, a Tomáše Lichovníka, který skončí za týden.
