Aktualizace: 25.06.2024 13:14
Štrasburk – Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání. ECHR ve Štrasburku je orgánem Rady Evropy, z níž bylo Rusko vyloučeno několik týdnů po začátku jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022.
„Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru…, že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv),“ uvedl dnes štrasburský soud.
Ukrajinská vláda ve své stížnosti k ECHR poukazovala na „utlačovatelskou kampaň“, která zahrnovala zmizení osob, špatné zacházení, protiprávní zadržování, nemožnost zbavit se ruského občanství, potlačování ukrajinských médií a ukrajinského jazyka ve školách a vykonstruované procesy.
„Rozhodnutí ECHR je velkým úspěchem mezinárodní spravedlnosti. Soud ve Štrasburku poprvé přiřkl Rusku odpovědnost za rozsáhlé porušování lidských práv na Krymu. Ukrajina se přiblížila k nastolení spravedlnosti,“ reagovala na dnešní rozhodnutí na síti X Iryna Mudrová, zástupkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře.
Ruská vláda ve svých podáních obvinění označovala za vágně formulované a neopodstatněné.
ECHR nicméně zdůraznil, že incidenty a systematické porušování úmluvy o lidských právech se ve zkoumaném období děly „v kontextu plného uplatňování ruského práva na Krymu“.
„Očividný nedostatek účinného vyšetřování (incidentů)…dokázal, že praktiky ruské úřady formálně tolerovaly,“ usnesl se soud ve Štrasburku.
Ve vztahu k porušení článků 2, 3 a 5, které se zabývají právem na život, svobodu a osobní bezpečnost a zakazují nelidské a ponižující zacházení, ECHR uvádí, že má důkazy o 43 případech „zmizení“ osob mezi lety 2014 a 2018.
„Zpráva Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva z roku 2017 také zmiňuje ‚několik závažných porušení jako bezdůvodná zatčení, špatné zacházení a mučení, které zahrnovalo prvky sexuálního násilí…obětem byly zavázány oči, byly mlácené, mučené elektrickým proudem a bylo jim vyhrožováno znásilněním‘,“ uvádí zpráva soudu. Zmíněnými oběťmi byli podle ECHR především ukrajinští vojáci, aktivisté, novináři a krymští Tataři.
Rusko Krym anektovalo v březnu 2014 poté, co se pro připojení k Ruské federaci vyslovilo 96,8 procenta hlasujících v referendu, které například Evropská unie odmítla jako neplatné. Zábor Krymu Ruskem neuznává drtivá většina států světa. Na poloostrově žije podle ruských údajů z roku 2021 kolem dvou milionů lidí. Přes 65 procent obyvatel tvořili podle údajů z roku 2014 Rusové, asi 15 procent Ukrajinci a 12 procent krymští Tataři.
Situace v oblasti lidských práv se podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) zhoršila právě od ruské anexe; na pronásledování si stěžují hlavně krymští Tataři.
