Aktualizace: 30.06.2024 18:57
Karlovy Vary – Obrat produkce audiovizuální tvorby v Česku loni klesl meziročně o 12 procent na 13,5 miliardy korun. Hlavním důvodem byl propad zahraniční produkce kvůli dočasně zastavenému pobídkovému systému. Původní česká tvorba sice vzrostla téměř o čtvrtinu na rekordních 2,1 miliardy korun, na vyrovnání poklesu zahraniční produkce to ale nestačilo. Vyplývá to z údajů Asociace producentů v audiovizi (APA), které zveřejnila na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Objem zahraniční produkce oproti roku 2022 klesl o 18 procent. Podle APA jde o důsledek celoročně pozastaveného přijímání pobídkových registrací z důvodu přetížení systému a stávky scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení řady filmových i televizních projektů.
„Zatímco stávka byla ojedinělým a vnějším jevem, přetížení pobídkového systému byl problém způsobený dlouho neřešeným nastavením pravidel Státního fondu kinematografie (SFKMG). Přestože v systému pobídek bylo historicky nejvíce prostředků, vysoký zájem o natáčení v Česku systém přetížil a zablokoval. Díky apelu APA a dohodě s vládou a SFKMG se podařilo protlačit mininovelu audiovizuálního zákona, která systém zjednodušila a pobídky znovu otevřely 3. ledna 2024. Česká republika tak má opět „otevřeno“ a zahraniční produkce se začaly vracet,“ řekl předseda APA Vratislav Šlajer.
Podle APA, jež mapuje objem peněz, které české a zahraniční filmové nebo televizní produkce v tuzemsku utratí, ale pověst České republiky jako stabilní destinace pro natáčení ročním přerušením pobídek utrpěla. V mezičase se Česko dostalo do dalšího konkurenčního tlaku ostatních zemí. „I přes profesionalitu českých servisních služeb a přitažlivé tuzemské lokace není naše země s výší pobídky 20 procent dostatečně srovnatelná,“ uvádí APA. Podle producentů je proto nezbytné, aby se v Česku procento pobídek zvýšilo, a to alespoň na 25 procent. Okolní země nabízejí většinou 30procentní i vyšší pobídky.
APA zároveň vítá snahu současné vlády o reformu dvou zásadních zákonů, a to zákona o audiovizi a takzvanou velkou mediální novelu, která by měla stabilizovat financování České televize a Českého rozhlasu. Obě novely v červnu schválila vláda a směřují do parlamentu.
Novela zákona o audiovizi transformuje Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize a přináší rozšíření selektivní podpory i pro televizní a VOD (placené internetové vysílání) tvorbu, podporu herního průmyslu (gaming) a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Jde také o harmonizaci nerovného zpoplatnění audiovize. Komerční televize dnes přispívají do státního fondu kinematografie dvěma procenty, kina jedním, převzaté vysílaní také jedním procentem a české VOD platformy 0,5 procenta. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívaly vůbec.
Novela přináší kompromisní dohodu, kdy všichni odvádějí shodně dvě procenta a nově se poplatek bude týkat i zahraničních platforem poskytujících služby v Česku (například Netflix, Disney+). VOD platformy by navíc měly mít v souladu s evropskou audiovizuální směrnicí povinnost tzv. přímé investice a minimálně 1,5 procenta tržeb z Česka investovat do domácího obsahu podle vlastního výběru. Kromě zjednodušení fungování a administrace systému filmových pobídek novela přinese změnu jejich financování. Roční alokace určená k financování pobídek bude navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu.
Obrat původní české audiovizuální tvorby se loni meziročně zvýšil o 24 procent na 2,1 miliardy korun. Na původní tvorbě má nyní zásadní podíl produkce pro televize a roste i produkce pro placené internetové přenosy (Video on Demand – VOD). Pokles zájmu zaznamenala česká kina, vyplývá z údajů, která zveřejnila APA.
Z celkového obratu 2,1 miliardy korun činila televizní produkce 1,2 miliardy, originální VOD produkce 92 milionů a obrat původní produkce určené pro kina činil 853 milionů korun, uvedla APA.
Zastoupení lokálního obsahu ve vysílání českých televizních stanic a na VOD roste, česká seriálová tvorba tvoří dokonce polovinu celkové sledovanosti všech seriálů. Televize veřejné služby, ale i komerční stanice se bez domácí tvorby všech žánrů a formátů neobejdou, a to se týká i placených televizí. Česká platforma Voyo hlásí 850.000 předplatitelů, české filmy se pravidelně objevují v TOP10 Netflixu v Česku i na Slovensku a české televizní seriály běžně dosahují milionové sledovanosti.
Hůře jsou na tom kina. Přestože rok 2022 znamenal pro českou kinematografii po covidu částečný návrat do normálu, k číslům před rokem 2019 se nevrátila. V roce 2023 do kin přišlo 13,3 milionu diváků, což je pod úrovní roku 2016, a tržby byly díky vyššímu průměrnému vstupnému 2,3 miliardy korun. V prvních pěti měsících roku 2024 však do kin dorazilo jen 4,6 milionu diváků, tedy o 10,2 procenta méně než za stejné období v roce 2023. V letošním roce se tak dá očekávat podle APA propad návštěvnosti.
V Česku v kinech táhnou hlavně české komedie, jak potvrzuje návštěvnost One Man Show – The Movie (přes 545.000 diváků) a snímku Ostrov (přes 332.000 diváků), které se dostaly do TOP 10 filmů za loňský rok. Nejvíce lidí přišlo loni na americký snímek Barbie (722.000 diváků). Hranici jednoho milionu diváků naposledy v českých kinech překročila domácí komedie Ženy v běhu z roku 2019, která dosáhla 1,5 milionu diváků, což se od té doby nepodařilo už žádnému českému, ale ani zahraničnímu filmu.
