Aktualizace: 3.07.2024 16:50
Minsk – V Bělorusku propustili na svobodu některé politické vězně, oznámila dnes na síti X opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Konkrétní jména ani počty nesdělila. O propouštění politických vězňů informuje také běloruský nezávislý server Naša Niva. Minsk zprávy nepotvrdil. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko ale o den dříve podle státní agentury Belta podepsal amnestii a nevyloučil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných za politické názory.
„Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku,“ napsala na sociální síti Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. „Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zpráva o propuštění je to, co chceme slyšet o každém politickém vězni,“ dodala opoziční vůdkyně, aniž uvedla další podrobnosti.
Naša Niva se ve své zprávě odvolává na některé lidskoprávní iniciativy, ale ani tento server nezmiňuje jména nebo počty propuštěných. Zdá se, že propouštění politických vězňů souvisí s úterním Lukašenkovým prohlášením, že v příštích dnech budou moci vyjít na svobodu někteří odsouzení, píše portál.
Podle Belty Lukašenko o den dříve podepsal u příležitosti 80. výročí osvobození Běloruska od nacistické okupace zákon o amnestii. Rozhodnutí o propouštění budou přijímána případ po případu, napsala agentura a poznamenala, že běloruský vůdce nevyloučil propuštění lidí zatčených v souvislosti s událostmi roku 2020.
Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35.000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.
Mezi více než 1400 lidmi, které Vjasna označuje za politické vězně, je například její zakladatel a jeden z nositelů Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných za politické názory.
„Nedivte se, že vážně nemocní lidé budou v příštích dnech propuštěni z věznic,“ prohlásil v úterý Lukašenko a dodal, že se většinou bude jednat o vězně s rakovinou. Je to poprvé od masivních protestů z roku 2020, co zmínil propuštění politických vězňů z humanitárních důvodů, upozornila AP. Podle ní ve vězení umírá na rakovinu bývalý prezidentský kandidát Ryhor Kastusjou, novinářka Ksenija Luckinová má nádor na mozku a rakovinu má také politický vězeň Pavel Kučynski. Pavel Sapelka z Vjasny uvedl, že k začátku května mělo zdravotní problémy nejméně 254 běloruských politických vězňů, přičemž u 91 z nich je stav vážný.
