Aktualizace: 2.08.2024 10:33
Praha – Zájemce o historii Pražského hradu provede jeho podzemím nová aplikace. Jejím prostřednictvím se seznámí s historií pěti nejdůležitějších archeologických areálů Hradu, které jsou veřejnosti z většiny nepřístupné. Aplikace lidem ukáže i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. ČTK to dnes sdělila za Středisko společných činností Akademie věd ČR (AV ČR) Eliška Zvolánková. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR a Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
„Hlavní úlohou aplikace je zpřístupnit archeologické památky Pražského hradu co nejširší veřejnosti a zároveň je ochránit před negativním vlivem turistického provozu,“ uvedla vedoucí projektu Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR.
Lidé si virtuálně prohlédnou pět nejvýznamnějších archeologických areálů, kapli Panny Marie, třetí nádvoří – Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály svatého Víta a klášter a baziliku svatého Jiří. Po rozkliknutí se jim ukáže 3D sken prostoru, ve kterém mohou zkoumat jednotlivé stavby a na časové ose si projít, jak se konkrétní areál měnil. Seznámí se nejen se stavebními fázemi jednotlivých církevních budov, ale i s pozůstatky rezidenční zástavby či opevnění.
„Aplikaci lze využívat on site i off site, tedy jako průvodce po Pražském hradě i doma v obýváku. Celkem lidé můžou projít skoro 5000 metrů čtverečních,“ uvedla Maříková-Kubková. Lze ji rovněž stáhnout na obvyklých platformách zdarma v české, anglické a německé verzi.
Aplikace je postavena na 3D skenech současného stavu, který doplňují body s informacemi o stavbě samé a historii jejího výzkumu. Práce na aplikaci trvala čtyři roky a navazuje na digitální mapu archeologických areálů, která vznikla k zefektivnění archeologické památkové péče a je k dispozici především odborníkům.
Archeologický průzkum na Pražském hradě trvá více než 150 let a je pod ním několik tisíc metrů čtverečních prostor krytých železobetonovými konstrukcemi, pod kterými odpočívají památky z období přelomu 9. a 10. až 15. století. Archeologické areály jsou velmi křehké. Na památky působí negativně proměny klimatu, jež s sebou nesou různé typy poškození, a proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem. V drtivé většině je v současnosti zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou samy o sobě působivými technickými díly.
