Aktual.: 22.08.2024 13:44
Praha – Za nedostatek kvalifikovaných učitelů může stárnutí učitelského sboru i nedostatek absolventů. Shodli se na tom programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký a předseda Asociace pedagogických pracovníků Marek Adler. Stát neumí podle Hřebeckého přimět fakulty připravující učitele k dostatečné produkci absolventů, kteří by byli schopni pokrýt demografický nárůst žactva, ale i odchody silných poválečných ročníků pedagogů do penze, uvedl.
Otázka chybějících kvalifikovaných učitelů je podle Hřebeckého problémová už v principu, protože zákon o pedagogických pracovnících zná pouze kvalifikovanost, tedy zda má daný člověk pedagogické vzdělání, a ne aprobovanost. „Zákon si myslí, že vystudovaný učitel hudební výchovy (tedy kvalifikovaný) bude dobře učit i fyziku (tedy neaprobovaně). Jak to pak v hodinách vypadá, asi tušíme,“ uvedl.
O nedostatku kvalifikovaných učitelů a nedostatku učitelů některých aprobací, tedy pedagogů pro určitý předmět, se mluví dlouhodobě. Počty učitelů jednotlivých předmětů statistici běžně nesledují, uvedlo dříve ministerstvo. Aktuální stav plánuje úřad zjistit průzkumem v novém školním roce, mimo jiné by se měly zjišťovat i učitelské aprobace.
V základních školách bylo kvalifikovaných učitelů přepočtených na plně zaměstnané 90,2 procenta, uvedla ve výroční zprávě za školní rok 2022/2023 Česká školní inspekce. Mezi předměty, ve kterých oborová kvalifikace učitelů scházela nejčastěji, patřila podle inspekce informační a komunikační technologie, nedostatek byl i aprobovaných jazykářů. „Ve školním roce 2022/2023 v hodnocených školách vyučovali pedagogové, jejichž průměrný věk se meziročně nepatrně snížil na 46 let,“ uvedla inspekce. Starších 60 let bylo osm procent, 50 až 59 let bylo asi 26 procentům učitelů. Naopak mladších 30 let bylo necelých 17 procent.
Podle Adlera podíl nekvalifikovaných učitelů narůstá. V regionálním školství podle něj chybí asi 15.000 učitelů.
„Rostoucí nedostatek kvalifikovaných učitelů, který trápí vedení škol i rodiče žáků, je přímým důsledkem nevhodně nastaveného systému financování regionálního školství. V českých školách každoročně vznikají tisíce nových učitelských úvazků, výrazně více, než kolik jsou schopni obsadit čerství absolventi z fakult. Proto jsme omezili PHmax, abychom zpomalili růst počtu učitelských míst, což státu umožní zlepšit podporu a odměňování učitelů na existujících pozicích,“ uvedl tento týden na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Bývalý ministr školství a předseda Národního akreditačního úřadu Robert Plaga to označil za „účelovou manipulaci“.
Když se na školách odučí menší počet hodin, což lze udělat mimo jiné snížením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (PHmax), bude potřeba méně učitelů, uvedl Adler. Jiné z možných řešení je podle něj snížit množství hodin, které děti mají týdně. „Ale všechno to bude na nějaký úkor kvality, stejně jako třetí z možných řešení, a to je, že v těch třídách zase zpátky nebudeme mít 25 dětí, ale 35, tak taky ušetříte,“ řekl. Podle Adlera chybí vyhodnocení toho, jak je systém financování regionálního školství nastavený.
Na rostoucí nedostatek kvalifikovaných učitelů má podle Adlera vliv několik okolností, tou nejzásadnější je podle něj stárnutí učitelského sboru, jmenoval také nedostatek absolventů. Přispělo podle něj i to, že vznikly nějaké nové školy i že některé školy snížily počet žáků ve třídách či dělily některé předměty. Nedostatek je podle něj i dalších pedagogických pracovníků, chybí podle něj i studenti těchto oborů. Jmenoval speciální pedagogy či školní psychology.
