Aktual.: 5.09.2024 11:03
Praha – Průběžný vývoj státního rozpočtu, který byl na konci srpna v deficitu 175,8 miliardy korun, nenaznačuje, že by hrozilo významné překročení schváleného celoročního schodku 252 miliard korun. Dnes to ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň upozornila, že podle návrhu rozpočtu na příští rok bude strukturální deficit, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu, stagnovat kolem dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro rok 2026 tak bude třeba další konsolidace veřejných financí, protože zákon předpokládá pokles strukturálního schodku na 1,75 procenta HDP.
Na příjmové straně rozpočtu se podle rady nepodaří naplnit očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. „Očekávaný výpadek by se měl pohybovat do 25 miliard korun, avšak měl by být do značné míry kompenzován vyšším než původně rozpočtovaným příjmem z daně z neočekávaných zisků,“ uvedla rada. Rozpočet očekával výnos takzvané windfall tax 17 miliard korun, podle aktualizovaného odhadu ministerstva financí by ale měl být více než dvojnásobný.
Na výdajové straně rozpočtu rada rizika nevidí. Upozornila, že na konci srpna, tedy ve dvou třetinách roku, dosáhly výdaje 65,7 procenta celoročního plánu. „Aktuální plnění rozpočtu tak zatím neindikuje riziko významnějšího překročení schváleného salda,“ uvedla rada.
Zároveň upozornila na rozdíl mezi státním rozpočtem a rozpočty samospráv, které vykazují výrazné přebytky. „Na konci června dosáhl přebytek v hotovostním vyjádření 82,7 miliardy korun, což odpovídá více než jednomu procentu očekávaného HDP v letošním roce. Takto vysoké přebytky nepovažuje NRR za makroekonomicky racionální,“ uvedla rada. Doporučila proto zahájit debatu o změně rozpočtového určení daní ve prospěch státního rozpočtu.
Rada také okomentovala návrh rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí předložilo vládě. Schodek 230 miliard korun podle rady odpovídá výdajovému rámci a znamená stagnaci strukturálního salda na úrovni dvou procent HDP. „NRR konstatuje, že stagnace strukturálního deficitu je logickým důsledkem absence kvantitativně významných změn v nastavení daňových a výdajových politik,“ uvedla rada. Konstatovala přitom, že stát nesnižuje náročnost svých agend, takže se nesnižuje počet míst placených ze státního rozpočtu. „NRR dále upozorňuje, že aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předpokládá pro rok 2026 maximální strukturální saldo ve výši minus 1,75 procenta HDP, což si vyžádá pokračování konsolidačního úsilí,“ doplnila rada.
NRR uvítala, že na rozdíl od předchozích let návrh státního rozpočtu nepředpokládá deficitní financování Státního fondu dopravní infrastruktury, díky tomu budou podle ní veřejné rozpočty přehlednější.
Zároveň rada konstatovala, že podle jejích výpočtů výnosy mimořádných opatření vytvořených kvůli energetické krizí už letos pokryjí mimořádné náklady. Ministerstvo financí naopak už dříve uvedlo, že podle jeho metodiky bude pro pokrytí nákladů třeba, aby windfall tax pokračovala i v příštím roce, jak bylo původně plánováno. NRR na rozdíl od ministerstva řadí mezi mimořádné příjmy i část dividendy energetické společnosti ČEZ.