Aktual.: 9.09.2024 09:58
Praha – V ČR se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen. Česku se nedaří vytvářet přívětivé podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu navzdory nejnižší nezaměstnanosti v EU, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Podmínky na pracovním trhu podle indexu odpovídají 18. místu v evropské sedmadvacítce při hodnocení od nejlepších k nejhorším státům, v roce 2022 byla ČR na 15. místě. Na vině je podle autorů analýzy i nízká flexibilita. Čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku, i když by o něj měli zájem. To vede k prohlubování nerovností, jelikož právě tato flexibilita pomáhá rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi, být aspoň částečně ekonomicky aktivní, uvedli. Částečné úvazky pak brání také výraznějšímu propadu výdělků.
Nejlepší podmínky pro zaměstnance jsou v Nizozemsku, Rakousku a severských státech včetně Dánska. Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce. Například v Nizozemsku se může 24 procent zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat, teda zda třeba v takzvané klouzavé pracovní době, tedy bez jasně stanoveného času práce, a z domova). V ČR tento podíl zaměstnanců činí 14 procent. Podíl zkrácených úvazků v Nizozemsku činí 42,8 procenta, zatímco v Česku je to 6,9 procenta, což je devátý nejnižší podíl v EU, uvedl analytik z projektu Evropa v datech Milan Mařík.
S horším stavem pracovního trhu se podle analýzy potýkají především země z východní a jižní části EU. Například Španělsko trápí nejvyšší nezaměstnanost v EU či malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce, stejně jako většinu zemí se špatným stavem trhu práce.
Nezaměstnanost v ČR v roce 2023 byla 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Ačkoli v poslední době klesal počet volných míst, lidem se stále dařilo nacházet práci. Nízká nezaměstnanost může pro Česko představovat ale i problém, protože se podle ekonomů pohybuje pod zdravou mírou, za kterou považují téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti v ČR. „Specifikem, které přispívá ke strnulosti trhu práce, je nízká míra potřeby Čechů měnit zaměstnavatele. S tím pak souvisí také nižší ohodnocení,” uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Nízká flexibilita práce mimo jiné přispívá k nerovnosti na trhu mezi muži a ženami. Právě rozdíl mezi odměňováním mužů a žen, tedy tzv. gender pay gap, v Česku vzrostl o více než procentní bod na 17,9 procenta, což je třetí nejvyšší rozdíl v evropské sedmadvacítce. „ČR zastává jednu ze tří nejhorších pozici genderového rozdílu ve mzdách v EU dlouhodobě, byť se mzdový rozdíl od roku 2016 postupně snižuje. Výraznější pokles během covidu byl do značné míry způsoben statistickým fenoménem, kdy nízkopříjmové ženy ztrácely příjem nejčastěji,“ vysvětlila Martina Myslíková ze Sociologického ústavu AV ČR.
