Aktual.: 26.09.2024 05:41
Brusel – Evropská unie směřuje ke xenofobnějšímu pohledu na evropskou integraci, proto se mladí lidé, muslimové a občané s mimoevropským původem necítí dostatečně reprezentováni ani svými vládami, ani evropskými institucemi. Tvrdí to zpráva dvou evropských organizací, o které informoval britský server The Guardian. Podobný pocit z integrace mají podle dokumentu i obyvatelé střední a východní Evropy.
Neziskové organizace Nadace pro Evropskou kulturu (ECF) a institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) vydaly zprávu o stavu evropské společnosti, kde identifikují tři problematické oblasti v členských státech EU. Tvrdí, že společně mohou tyto problémy vést k narušení evropské integrace nebo radikálně změnit její směr.
Mezi společenské trendy, které podle zprávy ohrožují současný stav EU, patří nízká angažovanost mladých lidí, euroskepticismus ve střední a východní Evropě a preferování bělošského původu v evropské politice ze strany politiků i voličů.
„V Bruselu teď hodně diskutují o zprávě Maria Draghiho, která vyzývá k oživení evropské ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem,“ řekl Pawel Zerka, výzkumník ECFR, s odkazem na zprávu někdejšího šéfa Evropské centrální banky. „Jestli je ale ekonomika motorem EU, pak sounáležitost s evropskou integrací by měla být jeho palivem. To, co se nyní děje v evropské společnosti, vyžaduje naši bezodkladnou pozornost, jinak nám hrozí to, že nám palivo dojde, případně pojedeme na špatné palivo,“ dodal.
Zerka definuje sounáležitost s evropskou integrací jako to, že jedinec cítí, že patří k nadnárodnímu společnému prostoru, kde s ostatními sdílí stejnou budoucnost a hodnoty. Ty jsou následující – stejný pohled na dějiny (universalismus), rovnost a sekularismus. Právě ony se ale v poslední době významně mění.
Ačkoliv zpráva zmiňuje, že v EU zůstává nadále velké procento lidí, kteří věří EU a jsou optimističtí ohledně své budoucnosti v ní, varuje, že stále více lidí se cítí vyloučeno z evropské integrace, nezajímají se o ni nebo jsou z jejího vývoje rozčarovaní. Týká se to především občanů nebělošského původu, muslimů, mladých lidí a obyvatel střední a východní Evropy.
Ve zprávě stojí, že Evropané nebělošského původu čelí velké vlně xenofobie od útoku palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října na Izrael. Zvláště pak muslimové zažívají pocity odcizení, protože mnohé vlády EU vyjádřily podporu Izraeli.
Pocit vyloučení této části evropské společnosti souvisí i s narůstající podporou krajně pravicových stran napříč EU. Letošní volby do Evropského parlamentu vyhrály ve Francii, Itálii, Belgii, Rakousku a Maďarsku strany se silnou antimigrační rétorikou.
Podle studie ani evropské instituce nepodporují pocit, že občané mimoevropského původu jsou dostatečně reprezentováni. Například v Evropském parlamentu jsou pouze tři procenta poslanců nebělošského původu.
