Aktual.: 28.09.2024 09:04
Praha – Zavést pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách by měla novela školského zákona, ve středu ji projedná vláda. Podle ministerstva školství, které materiál připravilo, by zavedení těchto podpůrných pozic mělo podpořit například zlepšení výsledků žáků či posílit inkluzivní vzdělávání. Novela se věnuje i možnostem úprav maximálního počtu hodin výuky placených ze státního rozpočtu daným školám nařízením vlády, počítá i s možností zavedení pozice sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka.
Větší běžné základní školy, předpokládá se školy se 180 a více žáky, by měly dostat peníze na školního psychologa či speciálního pedagoga ze státního rozpočtu. Maximální počet financovaných hodin by stanovilo vládní nařízení, vyplývá z dokumentů k novele. Výpočet by měl vycházet z průměrného počtu žáků dané školy za poslední tři roky. Menší školy by měly moci nadále čerpat podpůrná opatření. Úprava by podle zprávy RIA měla platit od roku 2026.
Zakotvení pozice sociálního pedagoga požadovaly v připomínkách například Svaz měst a obcí nebo zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Proti bylo ministerstvo financí. Ministerstvo školství, které novelu připravilo, pozici doplnilo jako variantu pro jednání vlády. Na potřebu zavedení pozice sociálního pedagoga v zákoně upozorňovali odborníci na vzdělávání. Sociální pedagog by podle nich měl pomoci snižovat nerovnosti žáků ve vzdělávání.
Vláda by také podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok, či roky stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím. Zastropování by se mohlo týkat i financování školních psychologů a speciálních pedagogů. Pokud ve škole například neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů, uvedl v minulosti ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Počet učitelů ve škole by se podle něj nezměnil, nešlo by o snižování.
S tímto návrhem nesouhlasí odbory, podle nich by vláda mohla velmi volně měnit počty financovaných hodin. Podle ministerstva jde jen o regulaci „bezdůvodného nárůstu nebo poklesu počtu hodin školy“.
Návrh počítá i s možností upravit financování učitelů, školních psychologů a speciálních pedagogů ve školách nebo poradnách podle toho, z jak bohatých či chudých rodin jsou žáci, kteří se v dané škole učí, nebo například kolik má škola žáků cizinců. Novela také mimo jiné upravuje podmínky, za kterých mají cizinci a lidé, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, nárok na změnu podmínek maturitní či přijímací zkoušky z češtiny. Novela mimo jiné také přesouvá povinnost informovat o možnosti odkladu povinné školní docházky z ředitele ZŠ na ředitele MŠ.
