Aktual.: 30.09.2024 11:28
Berlín – Téměř čtyři desítky poslanců německého Spolkového sněmu se chystají předložit návrh, aby ústavní soud zakázal stranu Alternativa pro Německo (AfD) označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Informovala o tom německá média. Podle nich nemá ale plán jednoznačnou podporu celých frakcí parlamentních stran a naděje na úspěch jsou relativně malé.
Podle listu Die Welt chce návrh na zákaz AfD podat k ústavnímu soudu nejméně 37 poslanců z vládních i opozičních stran: sociální demokracie (SPD), Zelených, konzervativní unie CDU/CSU a postkomunistické Levice. Je to dostatečný počet, aby věc projednala německá sněmovna. V případě jeho schválení, k čemuž je potřeba prostá většina hlasů, by se musel návrhem zabývat ústavní soud. Autorům návrhu vadí především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či pří příslušníků dalších menšin.
Návrh počítá s možností, že by ústavní soud nemusel stranu jako takovou zakázat, ale pouze by jí odňal státní finance. Podle Základního zákona, německé obdoby ústavy, se politické strany dostávají do rozporu s ústavou, pokud „jsou jejich cíle či chování jejich příznivců zaměřeny na omezení či odstranění svobodného a demokratického zřízení“.
Ačkoli se na vypracování návrhu usnesení podíleli zástupci čtyř parlamentních stran, není jeho schválení podle Die Welt nyní pravděpodobné. Kontroverzní je totiž požadavek na zákaz AfD i uvnitř jednotlivých frakcí. Politici často vyjadřují obavy z toho, co by vyvolal zákaz strany, která má nyní tak velkou podporu voličů. V průzkumech veřejného mínění se AfD drží na druhém místě za CDU/CSU. V posledních týdnech si připisuje mezi 17 a 18 procenty hlasů. Větší podporu má pak na východě země, kde v posledních třech zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku získala mezi 29 a 33 procenty hlasů. Kritici návrhu varují, že by zdlouhavý a nejistý proces zakazování nakonec mohl AfD paradoxně pomoci, další vyzývají, aby se strany s AfD vypořádaly „v demokratickém souboji“. Například i kancléř Olaf Scholz je k zákazu AfD dlouhodobě skeptický. Naposledy v květnu k tomu řekl, že zákaz jakékoli strany je „v demokracii dost složitou záležitostí“ s řadou překážek na cestě.
Podle dosavadních rozhodnutí ústavního soudu je k zákazu strany potřeba, aby byl jasný její „aktivní bojovně-agresivní postoj“. Důležité je také to, aby existovala reálná možnost, že strana své protiústavní cíle prosadí.
Stranu AfD evidují tři zemské kontrarozvědky – v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku – jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších pěti je pak z krajně pravicových aktivit podezřelá.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany a obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Letos v lednu ale NPD, která změnila mezitím název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně na základě slabých volebních výsledků už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.
