Aktual.: 30.09.2024 15:12
Vídeň/Praha – Rakouské parlamentní strany se samy vmanévrovaly do těžkých vyjednávacích pozic, řekla ČTK po nedělních volbách do dolní komory rakouského parlamentu, které vyhrála pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), Anna Pospěch Durnová – Češka, která je profesorkou politické sociologie na Vídeňské univerzitě. Lídr FPÖ Herbert Kickl se nároku na kancléřství nevzdá, možná je i trojkoalice bez FPÖ, míní ředitel rakouského Institutu pro Podunají a Střední Evropu Sebastian Schäffer.
„To s čím teď pracujme, jsou vyjádření parlamentních stran před volbami, bezprostřední vyjádření po výsledcích voleb a jakási koaliční praxe, podle které se vlády dříve v Rakousku sestavovaly,“ vysvětluje Durnová. Čistě podle počtu mandátů, kterých je 183, je k vytvoření většiny třeba 92 poslanců. V současnosti jsou možné tři varianty: Rakouská lidová strana (ÖVP) spolu s FPÖ, velká koalice ÖVP a sociálních demokratů SPÖ nebo trojkoalice ÖVP, SPÖ a NEOS (Nového Rakouska a Liberálního fóra). Podle Durnové se předpokládá, že Zelení nebudou ochotní jít znovu do vládního angažmá, protože to poslední citelně poškodilo jejich reputaci.
FPÖ už dříve dala najevo, že bez svého šéfa Herberta Kickla do vlády nepůjde. Zároveň lídr druhé nejsilnější strany letošních voleb ÖVP Karl Nehammer řekl, že s FPÖ v čele s Kicklem koalici neutvoří, připomíná Pospěch Durnová. „Zajímavou postavou je Karl Nehammer, protože on v rámci svého dřívějšího působení přebral po Herbertu Kicklovi ministerstvo vnitra, a je možné, že zblízka viděl, jak úřad pod jeho vedením vypadal. A je to na rozdíl od zbytku strany ÖVP právě on, kdo se koalice s FPÖ s Herbertem Kicklem v čele nejvíce straní,“ říká politoložka.
“Je zvláštní, že se Svobodní nyní snaží o vládní pozice, protože vládní angažmá pro ně vždycky doposud dopadlo špatně. Z jejich pozic je role v opozici výhodnější,“ uvedla Durnová. Černým scénářem do dalších let by podle Durnové mohlo být, že pokud FPÖ skončí v opozici a nová velká vládní koalice bude natolik diverzifikovaná, že pro ni bude složité prosazovat změny, může v příštích volbách FPÖ dosáhnout výsledku až 45 procent. „Z tohoto pohledu se nabízí, že lídr FPÖ Herbert Kickl se bude tvářit, že chce vládnout s kýmkoli a do vyjednávání půjde s nerealistickými nároky, ale jen proto, aby se mohl nechat vyšachovat a zůstat v opozici,“ říká politoložka.
Svou roli v sestavování nové rakouské vlády sehraje podle Durnové určitě i spolkový prezident. „Když kandidoval na prezidenta Alexander Van der Bellen, tak svým voličům sliboval, že nejmenuje krajně pravicovou vládu. Takže se hraje i to, aby spolkový prezident dodržel slib, který dal,“ připomíná významnou roli úřadu spolkového prezidenta při jmenování nového kancléře Durnová. „To, že prezident jmenoval lídra nejsilnější strany kancléřem bylo dosavadní ústavní praxí, ale není to ústavní princip, přes který není možné jít,“ uvádí Durnová. „Z předvolebních debat jsem měla pocit, že Karl Nehammer na rozdíl od Herberta Kickla tak xenofobní není,“ hodnotí Češka žijící ve Vídni.
Tématem, které hýbalo rakouskou volební kampaní byla zejména migrace. Kicklovi se podařilo toto téma prosadit společně s dalšímu kulturními tématy, ale zároveň se mu podařilo zasít strach a zakrýt, že pro komplexní problém migrace a integrace cizinců do společnosti vlastně nemá řešení, shrnuje Durnová. „Je absurdní, že se Kicklovi podařilo odvést pozornost od korupce, se kterou se strana FPÖ pojí a která vyšla na povrch zejména s aférou Ibiza. Ale myslím, že mu v tom hodně pomohla pandemie nemoci covid-19. Že voliči zkrátka na to, co bylo před pandemií zapomněli. A zapomněli také na to, že FPÖ nikdy nic pořádného s migrací nevyřešila, ačkoliv k tomu měla coby vládní strana příležitost,“ myslí si čtyřiačtyřicetiletá politoložka. Kickl podle ní nikdy přesně nevysvětlil, jak by taková „pevnost Rakousko“ (německy Festung Österreich) měla vypadat.
„Když systém zavře člověka na tři roky, než se azylového řízení vyřídí, do nějaké instituce, vytváří se tak podhoubí pro segregaci a pro radikalizující prostředí,“ domnívá se socioložka. „Problém migrace tady v Rakousku není od roku 2015. Strana Zelených i sociální demokraté volají zejména po tom, aby se systém azylového řízení zrychlil a zprůhlednil. Důležitým faktorem a současným sporným bodem je otázka, jestli budou moci žadatelé o azyl během azylového řízení pracovat,“ dává nahlédnout do vnitropolitických debat Durnová.
Problém migrace je hluboce propojen i se systémem školství, které je v Rakousku podle Anny Pospěch Durnové konzervativní a segregační. „ÖVP a FPÖ měly konkrétní řešení už dříve na stole, a to byly dva roky povinné předškolní docházky, během které by se děti cizinců dostatečně naučily německy a mohly tak nastoupit do školního vzdělávání s dobrou jazykovou výbavou, ale tento návrh byl sundán ze stolu jako moc nákladný,“ říká Durnová. Otázka migrace není jen kulturní a bezpečnostní, ale i i sociální a ekonomická, shrnuje politoložka Vídeňské univerzity.
Anna Pospěch Durnová přes dvacet let žije ve Vídni, předtím působila na Lyonské univerzitě, na Karlově univerzitě a na Masarykově univerzitě; spolupracuje s Yaleovou univerzitou v centru pro kulturní sociologii.
Expert: Kickl se nároku na kancléřství nevzdá, možná je i trojkoalice bez FPÖ
Lídr Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl, jasný vítěz nedělních parlamentních voleb v zemi, se nebude chtít vzdát svého nároku na kancléřství, míní ředitel rakouského Institutu pro Podunají a Střední Evropu (IDM) Sebastian Schäffer. Prozatím jsou ale podle něj myslitelné všechny varianty vývoje, tedy také ta, že nynější šéf vlády Karl Nehammer nezůstane na špici Rakouské strany lidové (ÖVP), což by lidovcům otevřelo cestu ke vstupu do koalice s FPÖ v čele s Kicklem. Možným scénářem je ale i velká koalice, která z vládních pozic Svobodné vyšachuje, připomněl v rozhovoru s ČTK Schäffer.
„Udivuje mě, jak se může stát nejsilnější politickou silou v Rakousku strana odpovědná za korupční aféru z ostrova Ibiza, kvůli které před pěti lety padla vláda, s kampaní, která byla na hraně pravicově extrémistického slovníku,“ zhodnotil výsledek voleb Schäffer. Pozitivním překvapením podle něj je, že všichni čtyři lídři ostatních stran, které se ve volbách dostaly do Národní rady, dali najevo, že s Kicklem koalici utvořit nechtějí. „Je samozřejmě ale otázkou, jak dlouho si takovou pozici udrží,“ poznamenal šéf IDM.
„Jelikož Svobodná strana Rakouska je jasným vítězem voleb, myslím si, že Herbert Kickl bude na svém zvolení kancléřem trvat. Nabízí se spíš otázka, kdo by mohl v pozici lídra Rakouské strany lidové (ÖVP) vystřídat Karla Nehammera, aby mohla ÖVP vstoupit do koalice s Svobodnými,“ upozornil.
Možné jsou nyní podle Schäffera stále všechny varianty dalšího vývoje, je však podle něj těžké si představit, že se Kickl stáhne a ustoupí z nároku na funkci v čele rakouského kabinetu. Podobná situace nastala už v roce 1999, když FPÖ ustoupila, ačkoliv ÖVP porazila. Důsledkem takového kroku ale tehdy byl pokles voličských preferencí z 26,9 na deset procent. „To by nejspíš raději šel znovu do opozice, aby z ní znovu vzešel zas o něco silnější,“ míní ředitel IDM.
„Domnívám se a zároveň trochu doufám, že je také realistické, že vznikne trojkoalice bez krajně pravicových Svobodných. ÖVP by se mohla dohodnout na vládě buď společně se sociálními demokraty (SPÖ), NEOS nebo Zelenými,“ řekl Schäffer.
Institut pro Podunají a střední Evropu (německy Institut für Donauraum und Mitteleuropa) je regionální think-tank a výzkumný institut, který je financován převážně z veřejných prostředků. Zabývá se především politickým vývojem ve střední Evropě, otázkami evropské integrace a demokracie.
