Aktual.: 1.10.2024 15:06
Praha – Situace KDU-ČSL je podle politologů složitá a vzhledem k tomu, že její volební preference jsou už delší dobu pod pěti procenty, se do vedení strany nikomu nechce. S pozicí předsedy lidovců se totiž pojí riziko, že dovede stranu mimo Sněmovnu, pokud by kandidovala sama. I s ohledem na to politologové, které dnes oslovila ČTK, chápou rozhodnutí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, že na lidoveckém sjezdu za dva týdny nebude kandidovat na předsedu, jak chtěla část spolustraníků s odkazem na jeho dobrý výsledek v krajských volbách. Nicméně v budoucnu to podle politologů může být jinak.
Třeba Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO si myslí, že v současné době není nikdo, kdo by byl schopen stranu generačně sjednotit. Podle něj je v ní totiž několik proudů, a to názorové, strategicko-taktické a proudy postavené na konkrétních osobách, a situaci komplikuje i to, že lidovci jsou součástí koalice Spolu a je pro ně složité rok před volbami dělat nějaké zásadní úkroky stranou. „Všechno to tvoří tak složité podhoubí, že se úplně nelze divit tomu, že se nikomu do vedení strany příliš nechce, protože je to nevděčná záležitost,“ konstatoval Mrklas.
Ani Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nevidí žádnou osobnost, která by byla schopna dostat lidovce přes pět procent nutných pro vstup do Sněmovny. Výjimkou je podle něj možná jejich někdejší předseda a nynější senátor Jiří Čunek, který by podle něj „ale stranu zavedl úplně někam jinam, mimo politické priority současné vládní sestavy“.
Čunkovo jméno jako možné osobnosti, která by případně dokázala restartovat stranu, zmínil i politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Jako osobnost má (Čunek) silné a stabilní voličské zázemí, ale je otázka, jestli lidovci budou chtít vstupovat dvakrát do stejné řeky,“ konstatoval Školník. Podle něj by byli případnými vhodnými kandidáty do čela strany i Grolich nebo místopředseda strany Petr Hladík, kteří jsou současně zástupci mladší generace.
Grolichovo oznámení o tom, že ale nebude kandidovat do vedení strany, bylo podle Školníka politicky taktické. „Pokud skutečně nebude kandidovat na předsedu, tak je strategičtější nebýt ani součástí vedení lidovců, jelikož by za případný volební neúspěch na celostátní úrovni byl spoluzodpovědný i on. Takto může v hejtmanském křesle mimo Prahu vyčkávat na případnou příležitost v budoucnu,“ myslí si politolog.
„Je to vlastně legitimní postup, když víte, že jste něco nemohli ovlivnit a ono se to někam dostalo, a teď za to máte přijmout odpovědnost, případně se s tím svézt,“ uvedl ke Grolichovu rozhodnutí neucházet se o funkci v předsednictvu Mrklas. Současně doplnil, že každý politik navíc zůstává člověkem, který má svobodnou vůli. „Člověk si dokáže vyhodnotit, na co stačí a na co je mentálně nastaven. To nic neříká o tom, že do budoucna nemůže mít takovou ambici. Ale teď prostě chce stabilizovat svou pozici,“ uvedl Mrklas. Grolich si je podle něj vědom i toho, jak by se na něj dívali jeho voliči z kraje, pokud by odešel do Prahy.
Podobného názoru je i Mlejnek. Podle něj si Grolich zřejmě uvědomil, že úspěšný hejtman automaticky neznamená úspěšného celostátního politika a že své přednosti uplatní lépe v kraji. „A asi se též nechtěl ocitnout v situaci, kdy mu strana takříkajíc hodí předsednictví na krk s očekáváním: A teď nás chlapče zachraň! Záchrana by mohla vzejít pouze z týmové práce a Jan Grolich asi nemá moc důvěru, že by ve vlastní straně našel dostatek schopných lidí, kteří by dovedli spolu s ním táhnout za jeden provaz,“ konstatoval Mlejnek.
Volební sjezd lidovců se bude konat 18. a 19. října v Olomouci. Předseda Marian Jurečka se ke své budoucnosti v čele strany zatím nevyjádřil. Nominaci silné jihomoravské organizace v pondělí získal expředseda strany, ministr zemědělství Marek Výborný.
