Aktual.: 22.10.2024 00:21
Brno – Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o stížnosti Cisterciáckého opatství Vyšší Brod na Českokrumlovsku. Řád se v rámci církevních restitucích marně domáhal určení vlastnictví k pozemkům v katastrech Holašovic, Strýčic, Radošovic, Kvítkovic, Záboří a Habří na Českobudějovicku. Justice žalobě nevyhověla s odkazem na poválečné prezidentské dekrety.
Dnešní nález by měl napovědět, zda se soudy dostatečně vypořádaly s otázkou, na základě jakého aktu byl vlastně po únoru 1948 znárodněn majetek opatství. Orgány veřejné moci uplatnily tři různé postupy. Ze spisu vyplývá, že už tehdy neměly jasno v tom, na základě kterého postupu majetek na stát přešel.
Cisterciáci působí ve Vyšším Brodě od 13. století. Za nacistické okupace čelili perzekuci, klášter sloužil potřebám německé armády a jako depozitář nakradených cenností. Po skončení války se opat s několika mnichy pustil do obnovy. Stát i přesto, jak řeholníci vystupovali za války, usiloval o konfiskaci majetku, což dovršil po nástupu komunistů k moci. ÚS to popsal jako důsledek nepřehledných a na sebe nenavazujících kroků.
Po roce 1989 řád získal klášter zpět. S vydáním dalšího majetku, zejména lesů, polí a rybníků, se čekalo na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Spor, na který navazuje dnešní nález, je jedním z mnoha podobných. Cisterciáci si stěžují na porušení vlastnických práv a také práva na spravedlivý proces.
ÚS už v roce 2022 rozhodl, že opatství má nárok na pozemky na katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku. Získalo je zpět v církevních restitucích v letech 2016 až 2018, ale Lesy ČR podaly soubor úspěšných žalob. ÚS tehdy vyhověl stížnosti cisterciáků a konstatoval, že jejich nárok na pozemky je oprávněný.
