Aktual.: 31.10.2024 11:37
Praha – Nemocní pracovníci strávili letos v prvním pololetí na nemocenské v průměru 32,5 dne. Je to o půl dne víc než před rokem. V práci tak každý den kvůli stonání či léčbě úrazů chybělo průměrně 227.800 lidí. Počet v posledních letech klesá. Prostonaných dnů bylo za prvních šest měsíců celkem téměř 41,5 milionu dnů, meziročně skoro o milion méně. Ubylo vystavených neschopenek, bylo jich zhruba 1,3 milionu. Aktuální údaje zveřejnil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
„Každý den prvního pololetí roku 2024 chybělo na svých pracovištích z důvodu pracovní neschopnosti v průměru 227.800 osob. Tento ukazatel se od prvního pololetí roku 2021, kdy byl ovlivněn probíhající koronavirovou epidemií a dosáhl svého maxima, každoročně snižuje,“ uvedl ČSÚ. Podle něj letos v prvních šesti měsících v průměru chybělo v práci kvůli nemoci či úrazu o 2000 lidí méně než ve stejném období v roce 2019 před covidovou epidemií. Loni v prvním pololetí to bylo průměrně 234.000 nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý.
V průměru letos v prvním půlroce pracovní neschopnost trvala 32,5 dne. Před rokem byla o půl dne kratší. Před dvěma lety délku ovlivnily časté kratší koronavirové nákazy, nemocní pracovníci byli tehdy v průměru na nemocenské 25 dnů.
Pracovní neschopnost kvůli nemoci teď zabrala průměrně 30 dnů. Po pracovním úrazu zůstal pracovník na nemocenské v průměru 57 dnů. Nejdéle se zotavovali ti, kteří pracují v zemědělství a lesnictví. Doma strávili 46,8 dne. U stavebníků průměrná nemocenská trvala 45,5 dne. Nejkratší byla v oboru informačních a komunikačních technologií, a to 19,1 dne.
Lidé s nemocenským pojištěním strávili v pracovní neschopnosti v prvních šesti měsících celkem 41,47 milionu dnů, meziročně o 949.000 méně. Podle ČSÚ je to zhruba stejně jako v prvním půlroce 2019. „Celkem 86 procent všech dnů strávených v pracovní neschopnosti bylo z důvodu nemoci, tři procenta kvůli pracovním úrazům a 11 procent kvůli ostatním úrazům,“ upřesnili statistici.
Lékaři vystavili v letošních prvních dvou čtvrtletích téměř 1,28 milionu neschopenek. Z toho 1,17 milionu vypsali kvůli nemoci, 22.700 kvůli pracovnímu úrazu a 84.700 kvůli ostatním zraněním. Kvůli nemoci zůstaly doma častěji ženy, po úrazu se častěji léčili muži.
