Aktual.: 1.11.2024 12:19
Brno – Justiční grémium vyjádřilo politování nad tím, že se vláda chystá „neorganicky“ zasáhnout do platů ústavních činitelů. Ve vztahu k soudcům prý návrh vlády vyvolává velmi vážné pochyby o ústavnosti. Jménem grémia o tom na webu Nejvyššího soudu informoval jeho předseda Petr Angyalossy.
Vláda nedávno rozhodla, že platy soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta namísto původně plánovaných 13,7 procenta. Uvedla, že ušetřenou částku, kterou vyčíslila až na 700 milionů korun, hodlá využít na platy administrativních pracovníků v justici.
Justiční grémium je stálá diskusní platforma reprezentantů soudů a státních zastupitelství, jakož i zástupců profesních sdružení soudců a státních zástupců. Zasedalo ve čtvrtek v Brně.
Grémium ve stanovisku zdůraznilo, že pravidla odměňování ústavních činitelů mají být stabilní a dlouhodobě předvídatelná. „Ve vztahu k soudcům navíc návrh vlády vyvolává s ohledem na dlouhodobou judikaturu Ústavního soudu (ÚS) i judikaturu Soudního dvora EU velmi vážné pochyby o jeho ústavnosti,“ stojí ve stanovisku. Případné změně musí podle grémia vždy předcházet důkladná ústavní a politická debata.
„Vyzýváme proto vládu, aby právní úpravu platů ústavních činitelů nyní měnila jen způsobem, kterým bude naplněn závazný právní názor ÚS vyslovený v nálezech z května letošního roku, a v ostatním do platového automatu pro všechny ústavní činitele, odvozeného od trojnásobku průměrné mzdy ve státě, nezasahovala,“ uvedlo grémium.
Platy soudců se vypočítávají z platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy zůstaly v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem v podstatě na loňské úrovni. ÚS v květnu s platností od nadcházejícího roku zákonný koeficient zrušil a uvedl, že letošní snížení soudcovských platů odporovalo ústavnímu pořádku.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nedávno ve Sněmovně při projednávání návrhu státního rozpočtu prohlásil, že dosavadní verdikty ÚS ohledně platů soudců nepokládá za ústavní.
Grémium se zabývalo také dalšími tématy. Usiluje o změny v sestavování rozpočtu. Chce, aby vláda v budoucnu předem projednala příslušné kapitoly se zástupci Justičního grémia. Vyzvalo také vládu k dodržení dohody o dorovnání objemu finančních prostředků určených na platy administrativy soudů a státního zastupitelství na celorepublikový průměr ve státní sféře v roce 2025. Grémium se dále domnívá, že elektronizací justice by se měla zabývat nová specializovaná servisní organizace.
