Aktual.: 2.11.2024 07:40
Brno – Ofenziva Rusů na Ukrajině v posledních dnech nepřinesla podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše zásadní změnu ve vývoji konfliktu. Situace se ale může vyhrotit v souvislosti s nasazením severokorejských mechanizovaných jednotek. Petráš to řekl v rozhovoru pro ČTK.
V uplynulých dnech ruské síly útočily v Luhaňské oblasti, a to na ose Kupjansk – Siversk, a dále pak i na ose Bachmut – Toreck v oblasti Doněcka a v přilehlé oblasti západního Záporoží. „Ovšem ofenzivní činnost ruských jednotek nepřinesla zásadní změnu ve vývoji konfliktu, i když došlo k určitému posunu frontové linie směrem do ukrajinského vnitrozemí,“ uvedl Petráš.
Informace o pádu Avdijivky a Vuhledaru a postupu ruských jednotek k Pokrovsku podle něj dokládají, že ruská strana i nadále drží strategickou iniciativu a postupně ovládá většinovou část Donbasu. Celkový vývoj situace však nemusí znamenat, že se v horizontu třeba několika dnů ukrajinská fronta zhroutí. „To ovšem neznamená, že k něčemu takovému nemůže dojít v průběhu dalších několika týdnů, pokud bude i nadále přetrvávat problém spojený se zásobováním, a především pak s pravidelnou rotací vojáků a doplňováním početního stavu jednotek,“ uvedl odborník.
Situace se podle něj může ještě více vyhrotit v souvislosti s nasazením severokorejských mechanizovaných jednotek do přímé bojové činnosti. „Nicméně v tuto chvíli není vůbec jasné kde, v jakém početním stavu a v jakém složení budou jednotky severokorejských vojáků nasazeny,“ uvedl Petráš. Spekuluje se podle něj o tom, že část severokorejského kontingentu už operuje v oblasti Kurska s cílem vytlačit ukrajinské síly, které kontrolují toto území. Hovoří se o možnosti nasazení malých úkolových uskupení přímo na frontové linii, předpokladem je ale i nasazení speciálních sil k diverzním akcím v hloubce ukrajinského území.
„Z úzce vojenského pohledu je otázkou, do jaké míry budou severokorejské jednotky schopny spolupracovat a vést koordinovanou činnost s jednotkami ruskými, a to na základě společného systému velení a řízení,“ uvedl Petráš. Předpokládá se podle něj, že vojenská technika a vybavení, které mají Severokorejci, je do značné míry kompatibilní s vybavením ruské armády, především pokud se jedná o lehké pěchotní zbraně a techniku mechanizovaných jednotek. Doba výcviku, který údajně absolvují Severokorejci v Rusku před samotným bojovým nasazení, ale dost dobře nedopovídá tomu, že by ruské i severokorejské jednotky měly fungovat koordinovaně pod jednotným ruským velením.
„Lze spíše očekávat, že severokorejské jednotky budou operovat samostatně, možná i izolovaně, v rotních, maximálně praporních úkolových uskupeních, při plnění specifických úkolů,“ uvedl odborník. Tento předpoklad však podle něj neodpovídá informacím o počtu příslušníků severokorejské armády, kteří mají být vysláni do operace. Některé zdroje totiž hovoří až o 12.000 vojácích. Tyto počty by tak podle Petráše spíše nasvědčovaly tomu, že ruská strana hodlá tyto vojáky a jednotky využít přímo v ofenzivní činnosti na vytčených směrech hlavního ruského úsilí na Donbase.
„Možné je i to, že početní sílu severokorejského kontingentu chce ruské vedení použít k zastrašení ukrajinských obránců a s vědomím problémů na straně Ukrajiny, pokud jde o mobilizaci dalších vojáků, chce Putin přinutit prezidenta Zelenského k zahájení jednání o poválečném uspořádání,“ míní Petráš.
