Aktual.: 8.11.2024 14:57
Řím – Archeologové museli přehodnotit některé své domněnky o obětech v Pompejích z roku 79. Nedávné analýzy DNA totiž poskytly vědcům informace, které vyvrací některé předchozí interpretace, píší dnes média. Analýzy také ukázaly, že podstatná část obyvatel Pompejí pocházela z východní části Středozemního moře. Studii vydal ve čtvrtek časopis Current Biology.
Vědci studovali 14 sádrových odlitků pořízených v Pompejích. V 19. století se mezi archeology rozšířila praxe pořizovat sádrové odlitky výdutí a stop, které po sobě zanechala těla mrtvých. Tyto odlitky mohou obsahovat zbytky těl. Při průzkumu tak vědci získali použitelnou DNA z poloviny odlitků. „Je to vůbec poprvé, co se podařilo získat genetický materiál ze sádrových odlitků,“ uvedl jeden z autorů studie a antropolog David Caramelli.
Čtyři odlitky, ze kterých se vědcům podařilo získat použitelné vzorky, pocházely z takzvaného domu u zlatého náramníku, který je známý i díky svým nástěnným dekoracím. Podle další autorky studie Alissy Mittnikové z německého Institutu Maxe Plancka průzkum ukázal, že domněnky, které panovaly o mrtvých obyvatelích domu, byly zcela chybné. Archeologové se domnívali, že se v domě nacházeli matka, která objímala svého syna, a dvě další ženy, sestry nebo další matka s dcerou. Analýzy ukázaly, že se ve skutečnosti jednalo o čtyři muže, kteří mezi sebou neměli příbuzenské vztahy.
„Ukazuje se, jak málo toho víme o některých událostech,“ uvedl jeden z dalších autorů studie David Reich z Harvardovy univerzity. Podle Caramelliho se ukazuje, že domněnky a příběhy často reflektují spíše svět, ve kterém žijí vědci, než ten, který studují.
Analýzy také ukázaly, že velká část obyvatel v Pompejích nebyla místního původu. Jednalo se o přistěhovalce z východní části Středozemního moře či jejich potomky. Podle vědců to ukazuje, že migrace mezi různými částmi tehdejší Římské říše byla relativně běžná.
Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologické vykopávky a výzkumy začaly ve městě v polovině 18. století a stále neskončily.