Aktual.: 9.11.2024 17:10
Praha – Piráti zvolením Zdeňka Hřiba předsedou strany vsadili na viditelnější tvář. Hřibovi zřejmě pomohlo to, že na rozdíl od protikandidáta Lukáše Wagenknechta je stále ve veřejné funkci. Uvedli to politologové, které ČTK oslovila. Uškodit Hřibovi může podle nich naopak to, že někdy působí až příliš sebestředně, v Praze má na starosti dopravní podnik, s kterým se pojí některé korupční kauzy, a nechce vést stranu jako lídr do sněmovních voleb. Všímají si i toho, že výsledek předsednické volby byl poměrně těsný. Ukazuje to podle nich, že strana je rozdělená.
Náměstek pražského primátora Hřib dnes ve volbě předsedy získal 454 hlasů z 866, bývalý senátor Wagenknecht 401 hlasů. „Na výsledku volby předsedy Pirátů je zvláštní, že si nový předseda klade hlavní cíl připravit stranu na sněmovní volby příští rok, ale současně do nich nechce stranu vést jako volební lídr,“ napsal ČTK politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Připomněl, že i v minulosti některé strany měly lídra, který nebyl zároveň předsedou. Podle Kopečka se k tomu ale uchylovaly spíš v nouzových situacích těsně před volbami, když řešily problém nepopulárního předsedy.
Na to, že Hřib chce zůstat v pražské politice, poukázal i politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Výrazné osobnosti by podle něj měly stát v čele kandidátky, protože mohou straně zajistit větší podporu. Podle Školníka bude ale nakonec záležet na tom, jakou strategii pro sněmovní volby zvolí další strany.
Podle politologa Jana Kubáčka šlo dnes u Pirátů o pragmatickou volbu. „Piráti ve volbě předsedy vsadili na viditelnější tvář, má to ale několik ale,“ řekl ČTK Kubáček. Podle něj způsob, kterým se Hřib prezentuje, může někdy působit solitérsky, sebestředně až arogantně. Mohou mu uškodit také kauzy, které se v hlavním městě prošetřují.
Také podle Školníka volba Hřiba dává smysl, protože Piráti po neúspěchu v letošních krajských a evropských volbách mnoho zástupců ve veřejných funkcích nemají. Hřib ale podle politologa může být některými voliči vnímán jakou součást politického establishmentu a nemusí korespondovat s momentální protestní rétorikou strany, která nedávno odešla z vlády do opozice. Wagenknecht by podle Školníka zřejmě více reprezentoval politiku utvářenou odspodu, na které Piráti vznikli, ale jako člověk bez veřejné funkce by měl těžší prosadit se například v médiích.
Kubáček i Školník si také všímají toho, že výsledek předsednické volby byl poměrně těsný. Ukazuje to podle nich, že strana je rozdělená.
Piráti podle Kopečka ale stále mají šanci zvrátit spíše klesající trend podpory, protože do sněmovních voleb zbývá téměř rok. „Je ale zjevné, že hlavní cíl Pirátů pro sněmovní volby bude udržet se ve Sněmovně a přejít přes pětiprocentní volební klauzuli, což docela kontrastuje s těmi minulými sněmovními volbami, které chtěli vyhrát,“ dodal Kopeček.
