Aktual.: 12.12.2024 16:46
Brusel – Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu dnes v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.
Rutte vybídl členy NATO, aby nastavili svůj způsob uvažování na válečnou dobu. Za studené války alianční země vynakládaly na obranu více než tři procenta HDP a budoucí výdaje podle něj budou muset být mnohem vyšší než dvě procenta.
„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval Rutte v projevu, který dnes měl v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.
List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta HDP.
Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje zvýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle této hranice dosáhne poprvé.
Rutte dnes rovněž upozornil, že aliance musí mít jasno ohledně ambicí Číny. Varoval, že Peking výrazně posiluje své ozbrojené síly a zastrašuje Tchaj-wan.
FT: Evropští členové NATO jednají o zvýšení výdajů na obranu
Evropští členové NATO jednají o navýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta hrubého domácí produktu (HDP). Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal list Financial Times (FT) s tím, že dohodu by chtěli uzavřít příští rok v červnu na výročním summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku.
Evropané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navyšují investice do armády, činí tak i s ohledem na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který jim v minulosti nedostatečné obranné výdaje opakovaně vytýkal.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle dosáhne poprvé.
Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno prohlásil, že státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více, částka by se podle něj mohla blížit spíše ke třem procentům.
Podle Financial Times začaly před týdnem na jednání aliančních ministrů zahraničí důvěrné rozhovory o tom, že by se spojenci v krátkodobém výhledu zavázali k ročním obranným výdajům ve výši 2,5 procenta výkonu ekonomiky a že do roku 2030 by dosáhli tři procenta.
FT rovněž napsal, že Evropané jednají s ohledem na nastupující Trumpovu administrativu, zároveň si ale uvědomují, že současná úroveň zbrojních výdajů nestačí na podporu Ukrajiny a na odstrašení Ruska. Více peněz na zbrojení ale bude znamenat větší zátěž pro napjaté evropské rozpočty, což v některých zemích vyvolává obavy.
