Aktual.: 15.12.2024 07:15
Praha – Studenti a zaměstnanci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jsou po tragické střelbě více ostražití, zároveň jsou i pozornější k sobě navzájem. Četnost hlášení různých incidentů je zhruba stejná, jejich dopad na lidi je ale vyšší. V rozhovoru s ČTK to řekla děkanka fakulty Eva Lehečková. V sobotu 21. prosince uplyne rok od tragické střelby v sídle fakulty. Zvyšovat pocit bezpečí lidí i zlepšovat jejich psychickou pohodu se fakulta snaží školeními první pomoci či sebeobrany, nabídkou psychologické pomoci i zpříjemňováním pobytu na fakultě.
„Četnost je vlastně relativně nízká, ale myslím si, že když něco takového nastane, tak je ten dopad horší, i když je to poměrně nepříjemná věc, ale bez reálného ohrožení. Je to intenzivnější a delší,“ řekla Lehečková. Nejhorším dopadem tragédie podle Lehečkové je, že je vyrovnávání se s ní dlouhé.
„Člověk pro pocit bezpečí potřebuje mít trochu kontrolu nad něčím. Ta se dá získat třeba tím, že se nechám proškolit v relevantních věcech,“ řekla Lehečková. Studenti i zaměstnanci mohou absolvovat například kurzy první pomoci, sebeobrany či antikonfliktní komunikace. Psychologickou pomoc i školení bude fakulta nabízet i nadále.
Důležité jsou podle Lehečkové i kurzy organizování času, protože mnoho lidí má vlivem tragédie na fakultě problém se soustředěním na práci. Zájemci mohou využít i nabízené pomoci a školení univerzitního Centra resilience, tedy odolnosti. Systém nabízené podpory je podle Lehečkové dlouhodobě zajišťovaný fakultou i univerzitou. Zlepšovat podmínky pro studující se snaží fakulta dlouho, například i prostřednictvím psychologické poradny či podpůrného Centra Paluba. Studenti i zaměstnanci mají podle ní o různá školení zájem.
„Pro hodně studujících a zaměstnanců je důležitá terapie pohybem,“ řekla Lehečková. Vyplynulo to podle ní z dotazníkového průzkumu, který fakulta dělala na jaře. Navýšila se tedy například nabídka sportovních aktivit. Fakulta zároveň zajišťuje například krizové interventy na akce, jako je výročí střelby či bezpečnostní nácviky.
Na podporu obnovení akademického života dostala fakulta dotaci od ministerstva školství 20 milionů korun, část peněz použila i na nutné opravy po tragédii. Větší část se využila na podporu psychického zdraví lidí, uvedla Lehečková. Vyrovnávání se situací podle ní pomohly i aktivity studentských spolků.
„Pro mě je důležitým signálem to, že tady pořád tolik lidí pracuje a studuje. To znamená, že je to v nějakém ohledu přimělo znovu si položit otázku, proč jsem tady a jestli tady budu i nadále. A naprostá většina si na tu druhou otázku odpověděla ano,“ řekla Lehečková. Je to podle ní jedním ze signálů vyrovnávání se se situací. Ačkoliv se jednotlivci s tragédií vyrovnávají různým tempem a způsobem, komunita jako celek se posouvá dál, uvedla.
Roční výročí je podle ní zlom, který je potřeba prožít. „Je tady velká touha k návratu do něčeho všedního, kdy se o nás nebude psát, leda bychom dostali Nobelovu cenu, kdy budeme dělat svoji práci nejlíp, jak budeme moci,“ dodala.