Aktual.: 18.12.2024 14:59
Praha – Sedm z deseti Čechů si neumí představit, že by ve své současné profesi pracovali i v 67 letech, což je zákonem nově stanovená hranice pro odchod do penze. Nejčastěji takto odpovídali lidé, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci, v náročných podmínkách či pracují ve směnných provozech. Jako optimální pro odchod do důchodu by největší část volila věk 61 až 65 let, takto na otázku v průzkumu agentury STEM/MARK odpověděla téměř polovina lidí. Agentura dnes výsledky listopadového průzkumu, kterého se zúčastnilo 508 lidí od 18 do 64 let, poskytla ČTK. Nová o dva roky prodloužená hranice pro odchod do penze se týká lidí narozených v roce 1989 a později.
Pracovat ve své současné profesi v 67 letech si určitě neumí představit 44 procent dotázaných, spíše to nedokáže 26 procent. Určitě to bude možné podle sedmi procent a spíše možné podle 19 procent. Čtyři procenta nevěděla, jak odpovědět.
Trochu větší obavy z práce v 67 letech mají ženy a lidé s nižším vzděláním, věk naproti tomu nehraje v této otázce žádnou roli, uvedl STEM/MARK. Vedle fyzické náročnosti práce ve vyšším věku se lidé podle autorů průzkumu bojí také psychické náročnosti, vyhoření, únavy či pomalejších reakcí. „V průzkumu zaznívaly také obavy týkající se rychlého rozvoje moderních technologií a pravděpodobné neschopnosti pracujících ve vyšším věku s nimi udržet krok,“ podotkla Jitka Haiderová ze STEM/MARK.
Věk 61 až 65 let uvedlo jako optimální pro odchod do penze 47 procent účastníků průzkumu, podle 37 procent je nejvhodnější věk mezi 56 a 60 lety. „Tuto věkovou kategorii volily častěji ženy, lidé z malých obcí,“ uvedl STEM/MARK. Pro rozmezí 50 až 55 let a 66 let a více bylo shodně sedm procent lidí.
Finanční neudržitelnost současného důchodového systému by 61 procent dotázaných řešilo podporou individuálního spoření na penzi, 28 procent by zvýšilo odvody sociálního pojištění. Zhruba desetina by volila nižší důchody. „To vše by bylo pro Čechy přijatelnější než zvyšování věku odchodu do důchodu,“ poukázali autoři průzkumu. Z náročných profesí, které by měly odcházet do penze dříve než ostatní, lidé nejčastěji jmenovali horníky, dělníky, obecně fyzicky náročné profese, příslušníky integrovaného záchranného systému, svářeče, hutníky a slévače.
Obavy o svou finanční situaci v penzi má 80 procent lidí, kteří nejsou v současné době ve starobním důchodu. „Velké obavy mají častěji lidé s nižším vzděláním, s nižšími příjmy, nepracující. Naopak o svou budoucnost nemá strach pětina. Jsou to především muži, s vyššími příjmy, z velkých měst nad 100.000 obyvatel, častěji lidé pracující v oblasti informačních technologií,“ napsal STEM/MARK.
S příliš vysokou penzí od státu lidé podle agentury nepočítají, z předložených kategorií jich nejvíce vybralo částku 16.000 až 20.000 Kč. Téměř tři čtvrtiny účastníků průzkumu uvedly, že si individuálně spoří na důchod, ať už formou penzijního připojištění, nebo jiným způsobem. Polovina spořících však odkládá měsíčně méně než 1000 korun. „Spoří si tedy částku, která jim připadá adekvátní a kterou si mohou v současné době dovolit. Otázkou ale je, jestli to bude stačit,“ podotkla Haiderová.
Podle důchodové reformy prosazené současnou vládou věk pro odchod do starobního důchodu poroste do hranice 67 let o měsíc ročně. Od přespříštího roku se má také po deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Reforma má podle vlády zajistit dostatek peněz i na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků a dalších generací. Opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.
