Aktualizace: 29.01.2024 10:57
Praha – Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist zvířete při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy. Při pozdějším rozsáhlém zkoumání se ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea (NM) Okna do pravěku. ČTK o tom dnes informovala mluvčí NM Kristina Kvapilová.
„Objev našich paleontologů opětovně dokazuje, že Národní muzeum je nejen sbírkotvornou a kulturní institucí, ale též významnou vědeckou institucí, jejíž odborní pracovníci dosahují špičkových vědeckých výsledků na mezinárodní úrovni,“ uvedl Michal Lukeš, generální ředitel NM.
Levá spodní čelist šelmy byla nalezena už v roce 2017 v geologických vrstvách starých zhruba 33 až 34 milionů let, což odpovídá raným třetihorám, tedy období, ve kterém jsou nálezy šelem v Evropě ještě poměrně vzácné. Následující několikaletý výzkum specialistů z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České geologické služby a francouzské University v Poitiers prokázal, že čelist náleží velmi ranému zástupci kočkotvárných šelem. Do této skupiny patří například dnes žijící kočkovité šelmy cibetky, promyky či hyeny.
Doposud neznámý rod a druh byl popsán jako Fejfarictis valecensis, podle místa nálezu a na počest významného českého paleontologa a popularizátora tohoto oboru profesora Oldřicha Fejfara. Šelma z Valče představuje spolu s francouzským rodem Anictis první zástupce kočkotvárných šelem v Evropě. Na kontinentu se objevily před zhruba 34 miliony let po výrazném globálním ochlazení, v jehož důsledku poklesly hladiny oceánů, což usnadnilo migraci těchto predátorů mezi Asií a Evropou.
„Po nálezu čelisti v roce 2017 se ukázalo, že výzkum bude oproti předpokladu časově náročnější, protože čelist byla velmi neobvyklá a řešili jsme také problémy s datováním geologických vrstev. Výzkum obnášel jemnou preparaci a odkrytí druhé strany zubů do té doby skrytých v hornině. Podle morfologie chrupu jsme následně odlišili, že se jedná o doposud neznámý druh kočkotvárné šelmy,“ uvedl Ekrt. Na výzkumu pracoval společně s kolegou Janem Wagnerem a francouzským paleontologem Louisem de Bonisem.
Fejfarictis valecensis neboli šelma z Valče se od rodu Anictis liší značně primitivním chrupem, který ještě není uzpůsobený výhradně k lovu a konzumaci masité potravy. Nejpodobnější jí tak jsou některé nálezy ze stejného či mírně staršího období pocházející až z Mongolska. Fejfarictis valecensis dokládá nejstarší migraci kočkotvárných šelem do Evropy, ale také výskyt drobných forem šelem s tendencí k všežravosti, o jejichž přítomnosti v Evropě odborníci doposud nevěděli.
