Aktualizace: 29.01.2024 11:23
Praha – Kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory by měla být dvoustupňová, účastníci se proti nim budou moci odvolat. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který ve středu projedná vláda. Novela obsahuje i řadu dalších změn, týkají se mimo jiné složení kárných senátů nebo zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření.
V současnosti je jediným kárným soudem Nejvyšší správní soud (NSS) a rozhodnutí kárného senátu lze zvrátit pouze návrhem na obnovu řízení či ústavní stížností. Nově by kárná řízení spadala v prvním stupni pod Vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Odvolacím kárným soudem pak má být vedle NSS i Nejvyšší soud (NS).
Novela upravuje složení kárných senátů. V prvním stupni by měly být sedmičlenné, zasedal by v nich soudce vrchního soudu jako předseda senátu, dále soudce NS a soudce NSS. U kárných řízení soudců by složení senátu doplnil další soudce z nižších stupňů soudní soustavy a tři přísedící: státní zástupce, advokát a člověk s jiným právnickým povoláním.
U kárných řízení státních zástupců a exekutorů by v senátu byli předseda z vrchního soudu, soudce NS a NSS. U žalobců by pak přísedícími byli tři státní zástupci a advokát, u exekutorů dva exekutoři, advokát a jeden přísedící navržený ombudsmanem.
Odvolací kárné senáty budou podle novely složené z předsedy senátu, jeho zástupce, čtyř soudců a dvou přísedících. Zasedali by v nich tři soudci NS a tři soudci NSS. Přísedícími ve věcech soudců budou dva advokáti, ve věcech státních zástupců dva státní zástupci a ve věcech exekutorů dva exekutoři. Výjimkou by bylo kárné řízení s nejvyšším státním zástupcem, které by řešil senát složený ze šesti soudců. V případě rovnosti hlasů bude mít v odvolacím senátu rozhodující hlas jeho předseda.
NS a NSS podle návrhu budou jednat a rozhodovat také ve tzv. sjednocujícím kárném senátu, jehož cílem bude sjednocovat judikaturu. Má být složený ze tří soudců z kárných senátů z NS a tři soudců z kárných senátů na NSS. Pokud by byli členy kárných senátů na obou soudech více než tři soudci, určí se, kdo bude členem sjednocujícího kárného senátu losem.
Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Ten, proti komu je návrh podán, v ní bude muset prohlásit, že spáchal skutek, který je předmětem dohody. Kárný senát dohodu neschválí, pokud ji bude považovat za nesprávnou či nepřiměřenou.
Návrh chce také omezit okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu. Nynější znění zákona totiž umožňuje kárně obviněnému, aby se účelově vzdal funkce – tím zastaví kárné řízení, čímž se nejen vyhne sankci, ale dosáhne také doplacení platu, na které by v případě svého odvolání z funkce neměl nárok. V případě, že ale bude obviněný požadovat pokračování kárného řízení i poté, co se funkce vzdá, nebude mu plat doplacen pouze v případě, kdy senát rozhodne, že se kárného provinění skutečně dopustil.
Ministerstvo chce, aby pravidla k tvorbě kárných senátů nabyla účinnosti od letošního července, ostatní ustanovení by měla začít platit příští rok.
Soudcům i státním zástupcům hrozí za kárné provinění důtka, snížení platu či nejpřísnější odvolání z funkce, soudcům navíc odvolání z funkce předsedy senátu. Exekutora lze za kárný delikt postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním z exekutorského úřadu.
