Aktual.: 14.01.2025 10:34
Praha – Na přelomu roku ukončil po více než deseti letech svou činnost spolek Rekonstrukce státu, který si kladl za cíl prosazovat zákony pro otevřený, efektivní a hospodárný stát bez korupce. Informoval o tom v tiskové zprávě. Na činnosti spolku se podílely organizace Frank Bold, Oživení, Datlab institut, Otevřená společnost a Hlídač státu. Rekonstrukci státu se podle nich podařilo přispět k prosazení 25 zákonů, které pomáhají hlídat mocné a šetřit veřejné peníze.
Rekonstrukce státu v roce 2013 vznikla s cílem prosadit devět zákonů proti korupci. „Tento cíl byl významně překonán a organizace pomohla na svět hned 25 zákonům pro otevřený stát a efektivní kontrolu veřejných peněz,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí Markéta Bočková. Projekt tak končí hlavně proto, protože naplnil svou misi.
Mezi své úspěchy z poslední doby řadí Rekonstrukce státu mimo jiné zákon o vzniku Digitální a informační agentury (DIA), novelu zákona o zadávání veřejných zakázek či vznik předpisu, který umožňuje Česku vytvářet vlastní sankční seznam. Za dřívější označuje zákon o registru smluv, majetková přiznání politiků či reformu financování politických stran.
Původně měla Rekonstrukce státu fungovat rok či maximálně jedno volební období. „Během dekády se významně proměnil jak styl práce Rekonstrukce státu, tak i rozsah témat, kterým se odborně věnovala. Kromě boje s korupcí se tak záběr organizace rozšířil i na ochranu demokracie, nezávislost médií, svobodu slova, odolnost Česka nebo zefektivnění státní správy,“ uvedla Bočková.
Širší agenda však komplikovala hledání shody mezi všemi garantujícími organizacemi. Ty budou dál pokračovat jednotlivě. „Konec Rekonstrukce státu vnímají jako příležitost, jak nastavit nové modely spolupráce, flexibilně reagovat na aktuální výzvy a soustředit se na konkrétní oblasti, kde mohou být jednotlivé organizace nejvíce přínosné,“ vysvětlila mluvčí.
V polovině prosince oznámil svůj konec po 13 letech činnosti také Nadační fond proti korupci. Jeho zakladatel podnikatel Karel Janeček ČTK řekl, že jádro problému společnosti není v boji proti korupci, ale za hlavní problém západní demokracie pokládá riziko ztráty svobody slova. Svou pozornost chce nyní věnovat právě ochraně svobody.
