Aktual.: 19.01.2025 10:55
Washington – Zastavit nelegální imigraci z Mexika, zahájit největší deportace v dějinách Spojených států nebo uvalit nová cla na Čínu i Kanadu. To jsou jen některé z kroků, které nastupující americký prezident Donald Trump slíbil učinit bezprostředně po návratu do Bílého domu. Podle amerických médií se svým týmem na úvod druhého mandátu připravoval desítky exekutivních nařízení. Prosazování jeho plánů chystají také lídři Republikánské strany v Kongresu, kde však projednávání návrhů může trvat měsíce.
Bude to start funkčního období, ze kterého „se vám zatočí hlava“, prohlásil nedávno Trump. „Smršť exekutivních nařízení o ekonomice a také o hranici,“ doplnil jeden z nejvýše postavených republikánů v americkém Senátu John Barasso. „Je toho spousta, co je potřeba zvrátit,“ komentoval plány Mike Waltz, který bude Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost.
Prezidentské dekrety jsou nástrojem, který v USA hlavě státu umožňuje bez souhlasu Kongresu do jisté míry utvářet kroky nejrůznějších federálních složek nebo určovat jejich priority. Pro přicházející šéfy Bílého domu představují možnost, jak okamžitě ukázat, že naplňují své předvolební sliby. Končící prezident Joe Biden například před čtyřmi lety bezprostředně po inauguraci podepsal 17 dekretů, kterými mimo jiné opět připojil USA k Pařížské klimatické dohodě nebo zastavil stavbu zdi na hranici s Mexikem.
Trumpovy plány v tomto směru jsou však zcela mimořádné, napsala agentura AP. V zákulisí avizoval zákonodárcům, že mohou očekávat více než stovku nařízení. Kolik z nich Trump podepíše už v pondělí, kdy složí prezidentskou přísahu, není jasné.
Jisté se však zdá být to, že mezi jeho prvními kroky budou opatření proti nelegální imigraci, která byla ústředním motivem jeho kampaně. Podle zpravodajského webu Axios více než třicetkrát prohlásil, že v první den svého úřadování „uzavře hranici“. Podle jeho poradců tím myslel vydání exekutivních opatření zaměřených na zpřísnění protiimigrační politiky na hranici s Mexikem.
Dalším opakujícím se slibem bylo okamžité spuštění masových deportací cizinců, kteří v USA žijí bez povolení k pobytu. Za tímto účelem Trump podle médií plánuje vyhlásit nouzový stav, což mu podle jeho poradců zpřístupní dodatečné prostředky bez souhlasu Kongresu. Deportační program by podle analytiků byl logisticky a finančně náročný, Trump do něj chce zapojit armádu i lokální složky.
Uzavření hranice uvedl lídr republikánů jako jeden z důvodů, proč se na první den úřadování chce stát „diktátorem“. Druhý důvod na konci roku 2023 shrnul slovy „vrtat, vrtat, vrtat“. Tím odkazoval na plán podpořit těžbu fosilních paliv, která už za Bidenova úřadování dosáhla v USA nových rekordů.
Podle AP v této souvislosti Trump slíbil vyhlásit „energetický krizový stav“ a ihned začít schvalovat nové projekty těžby ropy a plynu, což podle něj zastaví inflaci. Zároveň avizuje zvrácení Bidenových opatření na urychlení odklonu od fosilních paliv v čele s nařízením ohledně emisí automobilů. To stanovilo cíl, aby do roku 2030 alespoň polovina nových vozidel prodávaných v USA neprodukovala žádné skleníkové plyny.
Na první den v Bílém domě Trump v posledních měsících avizoval také řadu dalších kroků, jako je například zavedení 25procentního cla na zboží z Mexika a Kanady nebo dodatečný desetiprocentní poplatek za dovoz z Číny. Později ovšem dodal, že konečná čísla by se mohla lišit, a také dal uvedeným zemím možnost, jak se clům vyhnout.
Otazníky se vznášejí i nad plány staronového prezidenta ohledně milostí pro jeho stoupence odsouzené v souvislosti s nepokoji v sídle Kongresu ze 6. ledna 2021. Trump ohlásil, že je začne udělovat ihned po inauguraci, ovšem není jasné, kolika lidí se budou týkat. Takřka jistě pak Trump nenaplní mnohokrát opakované tvrzení, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině.
Zatímco některé Trumpovy dekrety, jako případné uvalení cel na sousední země, mohou být zásadní, jiné budou spíše symbolické. A mnohé pravděpodobně skončí u soudů, kde Trump opakovaně narážel během prvního mandátu. „Tak, jak to dělali jiní prezidenti… rychle otestuje limity exekutivních pravomocí,“ uvádí AP.
Deník The New York Times už v létě 2023 začal upozorňovat, že Trump a jeho tým chtějí výrazně posílit moc hlavy státu. Na naplnění svých plánů ale budou potřebovat spolupráci Kongresu, kde mají republikáni po listopadových volbách většinu 53 hlasů ku 47 v Senátu a extrémně těsnou převahu ve Sněmovně reprezentantů.
Republikánští zákonodárci už týdny jednají o tom, jak za této situace schválit nejrůznější priority od dodatečných prostředků na zabezpečení hranice po prodloužení daňových škrtů z roku 2017. Trump na začátku roku uvedl, že by preferoval „jeden velký, krásný návrh“ zahrnující celou řadu položek. Takový postup podpořil šéf sněmovny Mike Johnson, který stanovil cíl předložit návrh k podpisu prezidentovi do konce dubna.
„Prezident Trump říká, že je mu jedno, jestli to bude jeden návrh, dva návrhy, nebo tři,“ reagoval na procedurální úvahy senátor Barasso. „Chce výsledky,“ dodal.
