Aktual.: 6.02.2025 11:20
Přerov – Muzeum Komenského v Přerově zrekonstruovalo svůj depozitář, který sídlí v jedné z budov na Horním náměstí. Opravy vyšly na 27,8 milionu korun, v prostorách bude sklad knih, depozitář sbírkových předmětů i badatelna, řekli dnes novinářům zástupci muzea. Oprava v domě situovaném v bezprostřední blízkosti areálu přerovského zámku, kde se v minulosti nacházel známý hostinec U Tšponů, vydala i archeologické skvosty. Odborníci během výzkumu pod jeho podlahou našli keramiku z doby bronzové, mince, i část 100 let staré pivní láhve z již neexistujícího přerovského pivovaru.
Objekt vlastní Muzeum Komenského od roku 1964. „Pro muzeum je to velmi důležitá akce, je to zkvalitnění zázemí pro pracovníky, ale hlavně pro uložení sbírkových předmětů pracoviště dějin školství,“ řekl dnes ČTK ředitel muzea Radim Himmler. Muzeum má podle něj nadregionální význam a zaměřuje se na výzkum a sbírkotvornou činnost v historii škol, pedagogiky a také komenologie. „Všechny tyto sbírky k těmto tématům budou uloženy v této budově. Byl to jeden z domů, který byl již v nejhorším stavu,“ uvedl ředitel.
Dům podstoupil rozsáhlou opravu včetně výměny rozvodů, dveří, oken i podlah, dostal také novou fasádu a byl vybaven novým inventářem. V jeho přízemí je například nový knižní inventář, který pojme až 30.000 knih a depozitář až pro 100.000 sbírkových předmětů. „Úložná plocha by nám měla na 20 let vyřešit otázku, kam s exponáty,“ uvedl pracovník muzea Lubomír Maloň.
Podle zástupců kraje, který je zřizovatelem muzea, pokryly náklady evropské dotace ve výši 17 milionů korun. Poukázali na to, že jde za poslední dobu o třetí významnou investici do zařízení Muzea Komenského – celkem 95 milionů korun stála oprava zchátralého paláce na hradě Helfštýně a 91 milionů korun bylo investováno do rozsáhlé rekonstrukce a dostavby nové budovy ornitologické stanice Ornis. „Všechny investice mají efekt, návštěvnost Helfštýna i Ornisu dramaticky vzrostla,“ podotkl náměstek hejtmana Vladimír Lichnovský (ANO).
V budově muzejního depozitáře kvůli rekonstrukci pracovali od konce roku 2023 archeologové. „Na základě předběžných výsledků archeologického výzkumu si můžeme snadněji vytvořit představu o tom, jakým způsobem se během posledních několika tisíc let postupně vytvářel a měnil terén v této části Horního náměstí v důsledku různých zásahů podléhajících požadavkům doby a střídajících se majitelů předmětné parcely,“ řekl již dříve ČTK archeolog Zdeněk Schenk. Mezi nejstarší nálezy, které archeologové objevili po odkrytí podloží tvořeného travertinovou skálou, patřily fragmenty keramických nádob tzv. věteřovské kultury sahající až do závěru starší doby bronzové.
