Aktual.: 10.02.2025 20:43
Vilnius – Běloruská aktivistka Palina Šarendová-Panasjuková, kterou nedávno režim propustil z vězení a které se podařilo uprchnout do Litvy, dnes uvedla, že ji v běloruské káznici týrali a musela podstoupit represivní psychiatrickou léčbu. Napsala to agentura AFP, která svědectví Šarendové-Panasjukové označila za vzácnou aktuální zprávu z nitra běloruského vězeňského systému.
„Hospitalizovali mě v psychiatrické léčebně… Tradice represivní psychiatrie nezmizela. Viděla jsem zprávu psychiatra, stálo v ní: ‚Označuje se za politického vězně, diagnóza: paranoidní porucha osobnosti‘,“ řekla devětačtyřicetiletá Šarendová-Panasjuková na tiskové konferenci v litevském Vilniusu, kam se jí po propuštění podařilo uprchnout a kde také žije její manžel i dva synové.
Jak se za hranice vlasti dostala, neprozradila. V běloruském vězení si odpykala přes čtyři roky kvůli odporu vůči režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka a po propuštění byla podle AFP pod policejním dohledem.
Za mřížemi Šarendová-Panasjuková skončila podle lidskoprávní organizace Vjasna v roce 2021, kdy ji běloruské úřady obvinily mimo jiné z pohrdání prezidentem a soud ji poslal do vězení na dva roky. Následně ji obvinili z neuposlechnutí vězeňské správy a soud ji vyměřil další rok, což se později opakovalo. Propuštěna byla 1. února 2025, napsala Vjasna, která ji označuje za politického vězně.
Šarendová-Panasjuková nyní popsala, že během svého věznění strávila více než 270 dní v izolaci, která je podle ní srovnatelná se „sklepy“ někdejší obávané sovětské tajné služby NKVD. Ta působila v letech 1934 až 1946 a byla centrálním represivním orgánem, který systematicky likvidoval jakékoli známky odporu. V běloruských celách určených pro trestání vězňů se podle aktivistky nevětrá a ženy spí na holých pryčnách. „Je to neustálý morální teror. Otevřený záchod, 24 hodin denně světlo, velká zima,“ popsala Šarendová-Panasjuková.
Odpůrkyně Lukašenkova režimu dále uvedla, že desítky politických vězňů, kteří dostali v poslední době milost, jsou nuceny spolupracovat s tajnou policií, která se – stejně jako za sovětských dob – jmenuje KGB. „Existuje praktika, která se zformovala při propouštění politických vězňů. Člověk je mučen, mučen, mučen a v jednu chvíli k němu přijdou, aby sepsal žádost o milost,“ řekla. Sama ji napsala, bála se dalšího prodloužení trestu a že už neuvidí své děti. Aby vězně zcela „zlomili a zdiskreditovali“, nutí je podepsat spolupráci s KGB, uvedla aktivistka, která dodala, že podobné papíry ve vězení také podepsala. Nyní se od nich distancovala.
Šarendová-Panasjuková byla v roce 2021 jedním ze tří Bělorusů, kteří získali Cenu Příběhů bezpráví organizace Člověk v tísni.
Autoritářský vůdce Běloruska v poslední době podle médií postupně udělil milost řadě politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Řada odpůrců běloruského režimu režimu ovšem za mřížemi zůstává. Vjasna jich tam v současné době eviduje přes 1200, celkem od května roku 2020 označila v Bělorusku za politické vězně více než 3700 lidí.
V roce 2020 úřady vyhlásily v prezidentských volbách opět prezidentem Lukašenka, který je u moci už od roku 1994. Běloruská opozice volby označila za zfalšované, Západ výsledky odmítl uznat. V Bělorusku se zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly na roky za mříže. Hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země.
