Aktual.: 10.02.2025 10:43
Praha – Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320.516, o 14.038 více než v předchozím měsíci. V České republice bylo v lednu 83.323 volných pracovních míst, o 163.250 méně než v prosinci 2024. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. V lednu roku 2024 činila nezaměstnanost v Česku čtyři procenta. Podle analytků je za lednovým růstem nezaměstnanosti i ochlazování trhu práce.
Údaje o počtu volných pracovních míst nejsou meziměsíčně srovnatelná, protože úřad práce od začátku roku 2025 vyřazuje z evidence nabídky starší šesti měsíců. Opatření má přispět k přesnější a aktuálnější nabídce volných pozic. Netýká se to míst, u nichž se vede řízení o vydání povolení, zaměstnanecké či modré karty pro cizince.
Meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných lidí ve všech krajích kromě Prahy. Nejvyšší nezaměstnanost byla na začátku roku v Ústeckém kraji, a to 6,4 procenta. V Moravskoslezském kraji to bylo šest procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, míra nezaměstnanosti dosáhla v hlavním městě 2,8 procenta.
Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší v okresech Most, Karviná a Bruntál, přes osm procent. Naopak minimální nezaměstnanost pod třemi procenty eviduje Úřad práce ČR v hlavním městě a v okresech Praha-východ, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Benešov, Zlín a Mladá Boleslav.
Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru zhruba 3,8 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná, Sokolov, Děčín nebo Hodonín. Na 72,3 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,6 procenta pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci úřadu práce. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Jde celkem o 106.287 lidí. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta. Jde o 98.386 lidí. Průměrná délka evidence se v lednu ve srovnání s prosincem 2024 snížila o 15 dnů na 469 dnů.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR:
| prosinec 2024 | leden 2025 | |
| Podíl nezaměstnaných (v procentech) | 4,1 | 4,3 |
| Počet nezaměstnaných | 306.478 | 320.516 |
| Počet volných pracovních míst | 246.573 | 83.323 |
Zdroj: Úřad práce ČR
Analytici: Za lednovým růstem nezaměstnanosti je i ochlazování trhu práce
Za lednovým nárůstem nezaměstnanosti je nejen každoroční útlum sezonních prací, projevuje se ale i celkové ochlazování trhu práce. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila.
„Leden je každoročně obdobím nárůstu nezaměstnanosti, což se potvrdilo i letos,“ řekl generální ředitel společnosti Randstad Česká republika Martin Jánský. Na začátku roku ukončují zaměstnavatelé sezonní práce a s tím související pracovní dohody a smlouvy na dobu určitou, což vede k dočasnému navýšení počtu lidí bez práce. „Kromě sezonního faktoru se však letos do čísel promítá i oznámené propouštění napříč sektory. Míra nezaměstnanosti s ohledem na naši a německou ekonomickou situaci pravděpodobně lehce poroste i v následujících měsících,“ doplnil.
Podle průzkumů některé z firem neplánují změny v počtu zaměstnanců, ale dočasně nebudou nahrazovat ani ty, kteří odejdou. „To ukazuje na určitou optimalizaci počtu zaměstnanců a nákladů,“ míní Jánský.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je nezaměstnanost nejvyšší od roku 2017, pokud se vynechá její vrchol ve specifickém pandemickém období. „Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší od přelomu let 2020 a 2021, kdy činila rovněž 4,3 procenta, ovšem byla z podstatné části důsledkem covidové pandemie,“ řekl Kovanda. „Do letošního června míra nezaměstnanosti klesne na úroveň čtyř procent, než o prázdninách opět o něco povyroste, a zůstává nejnižší v EU, i tak je ovšem patrné určité ochlazování trhu práce,“ myslí si analytik.
Trh práce byl podle něj dlouhé roky „silně přehřátý“. Nyní na něj doléhá snižování stavů v průmyslu, který už přes dva a půl roku vykazuje zhoršování provozních podmínek. „Průmyslové podniky sužují drahé energie, ale také nedostatečná poptávka, související například s hospodářským chřadnutím Německa. Hrozba celních válek ve světě zvyšuje nejistotu stran dalších investic, což se opět negativně propisuje také do situace v českém průmyslu a na českém trhu práce,“ míní Kovanda.
Také Dominik Rusinko z ČSOB vidí hlavní důvod ochlazení na trhu práce ve slabém růstu ekonomiky a dva roky trvajícím poklesu průmyslové výroby. „V celoevropském porovnání patří ale Česko nadále k premiantům s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Její současný nárůst je tak spíše normalizací situace na pracovním trhu, který není důvodem k panice,“ myslí si Rusinko. Akumulace negativních rizik v čele s nejistým vývojem průmyslu a možným zvýšením cel je na druhé straně varovným signálem. „V průběhu nejbližších měsíců může tudíž nezaměstnanost setrvat poblíž současných úrovní spíše než klesat, jak by odpovídalo typickému vývoji v předchozích letech,“ uzavřel analytik.
