Aktual.: 11.02.2025 19:56
Praha – Vernisáž dnes v 18:00 zahájí v Uměleckoprůmyslovém museu výstavu L’identité inspirovanou životem a dílem Toyen. Připravila ji galerie Kodl Contemporary. Výstava koncipovaná historičkou umění a kurátorkou Pavlínou Morganovou zkoumá otázky lidské identity napříč generacemi. Dotýkají se jich díla více než dvou desítek současných autorek a autorů, informovala ČTK za Kodl Contemporary Terezie Kaslová. Výstava v Uměleckoprůmyslovém museu potrvá do 10. dubna.
Východiskem pro výstavu jsou obrazy Marie Čermínové zvané Toyen jako důležité avantgardní osobnosti a surrealistky. Francouzský název výstavy odkazuje nejen na život Toyen v Paříži, ale též na stejnojmenný román Milana Kundery, který publikoval v 90. letech francouzsky, a později pod názvem Totožnost umožnil jeho překlad do češtiny.
Vystaveny budou dva oleje Toyen, Šero v pralese a Tous les éléments (Všechny prvky).
Toyen byla členkou S. V. U. Mánes a Devětsilu, její společné aktivity s Jindřichem Štyrským vyústily v umělecký směr artificialismus a následně v pevné zakotvení v surrealistickém hnutí. Důsledně odmítala společenské stereotypy, což dokládá i její genderově neutrální pseudonym. Po druhé světové válce odešla do Francie, kde do své smrti působila v okruhu pařížských surrealistů.
Na Toyen navázala generace autorek a autorů, kteří se otázkou identity zabývali od 70. let 20. století po současnost. Existenciální polohu mají vystavená díla Adrieny Šimotové, pro kterou byl člověk a jeho křehká tělesnost ústředním motivem od 60. let. Následují konceptuální výboje Margity Titlové Ylovsky, která v 80. letech experimentovala s vlastním tělem a energií gesta.
Téma ženské tělesnosti a sexuality se objevuje také u trojice umělkyň etablovaných po roce 1989. Veronika Šrek Bromová přinesla na českou scénu digitálně upravovanou fotografii a v poslední době intenzivní zájem o vztah člověka k přírodě i mytologii. Kateřina Vincourová známá svými subtilními instalacemi a minimalistickými prostorovými konstelacemi, zkoumá vztahy mezi tělesnou zkušeností a okolním prostředím. Lenka Klodová se pak pohybuje na pomezí sochařství a performance.
Různorodé umělecké přístupy současnosti a tendence 21. století zastupuje několik umělkyň a umělců, mimo jiné Pavla Sceranková, Mark Ther či umělecká dvojice Anetta Mona Chişa a Lucia Tkáčová. Vybraná díla, z nichž některá jsou zapůjčena ze soukromých i veřejných sbírek, vydávají svědectví o situacích a traumatech, kterým člověk čelil ve 20. století a jimž čelí dodnes.
Toyen inspirovala rovněž autorské duo unconductive trash, tedy Michala Pěchoučka a Rudiho Kovala, kteří společné obrazy šijí. Textilním materiálům se věnuje i nejmladší ze zastoupených tvůrkyň a tvůrců Lucie Rosická.
