Aktual.: 22.02.2025 10:37
Berlín – K parlamentním volbám v Německu půjdou v neděli poprvé. Teprve nedávno totiž získaly německé občanství. Ukrajinka Oleksandra, Běloruska Helena a Češka Kristýna se shodují, že právě možnost hlasovat ve volbách pro ně byla hlavní motivací, proč se po letech života v Německu rozhodly o německý pas požádat. Stejně jako pro řadu rodilých Němců ani pro ně ale nebylo lehké rozhodnout se, komu dají svůj hlas. V rozhovorech se zpravodajem ČTK trojice žen uvedla, že pro ně bylo důležité to, co říkají strany o válce na Ukrajině, jak se staví k migraci a integraci cizinců, ale také, jaký mají program v sociální či klimatické politice.
Oleksandra Gnypová z Ivano-Frankivsku na západní Ukrajině žije v Německu více než deset let, v zemi vystudovala a pracuje v Berlíně jako projektová manažerka v nadaci podporující demokracii. „Teoreticky jsem mohla o německé občanství požádat už dříve. Bylo mi ale jasné, že se nechci vzdát toho ukrajinského,“ říká. O německý pas se tak začala zajímat až poté, co v roce 2023 vláda kancléře Olafa Scholze schválila reformu zákona o státním občanství, kterým povolila dvojí občanství. „Největší motivací pro mě byly volby,“ dodává.
Při rozhodování, komu dát hlas, byl pro Oleksandru zásadní postoj stran k Ukrajině a rozsáhlé ruské agresi, které se její vlast už tři roky brání. Sympatický je jí postoj možného příštího kancléře Friedricha Merze z konzervativní unie CDU/CSU, který je velkým podporovatelem Kyjeva. „Nemůžu ale volit stranu, která koketuje s extrémní pravicí,“ dodává. Merz v lednu předložil Spolkovému sněmu rezoluci požadující zpřísnění migračních a azylových zákonů. Schválena byla jen pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD) označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. „Od té doby je pro CDU/CSU mrtvá,“ dodává. Její hlas tak zřejmě dostane strana Zelených.
Zatímco Ukrajinka Oleksandra dostala občanství až překvapivě rychle – po třech týdnech od podání žádosti – Běloruska Helena Neppová na něj čekala podstatně déle. Požádala o něj totiž v době, kdy platil ještě starý zákon o občanství. „V roce 2020 jsem žila v Německu už pět let, byla jsem vdaná, pracovala jsem tu,“ říká. Kvůli pandemii covidu-19 i přetíženému systému dostala ale termín až v roce 2022. „S novým zákonem pak vznikl nový úřad a celý systém se v Berlíně digitalizoval. Nepovedlo se jim ale digitalizovat staré žádosti,“ líčí úskalí německé byrokracie Helena, která před lety studovala v Česku a dodnes hovoří plynnou češtinou.
Občanství nakonec dostala až loni 1. října, tedy více než čtyři roky poté, co na něj měla nárok. Zhruba za měsíc pak padla v Německu vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), a brzy tak bylo jasné, že Helena své nově nabyté právo volit bude moci uplatnit dříve, než si původně myslela. Projektová manažerka v nadaci patří ke skupině lidí, kteří se budou rozhodovat, komu dají hlas, až těsně před volbami. V minulosti přitom byla členkou mládežnické organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Vždycky jsem si myslela, že je to pro mě logická volba, ale teď opravdu nevím,“ říká.
Jako obrovský problém Helena vnímá nedostatek pracovních sil v Německu. „Chybí úplně na všech pozicích: od uklízečů po nejvyšší manažery,“ říká. Německý byrokratický systém podle ní řadě migrantů brání rychle si najít práci a integrovat se. „Proč investovat tolik energie do snahy zavřít hranici, což stejně nejde, a neinvestovat energii spíše do toho, aby lidi co nejrychleji dostali práci, zlepšili si kvalifikaci,“ dodává. Právě předák CDU/CSU Merz před časem jako jeden ze způsobů řešení nelegální migrace označil „trvalé“ kontroly německých hranic. V otázce migrace podle Heleny mají nyní lepší návrhy řešení levicové strany, například SPD.
Pro Helenu, která se narodila v ukrajinském Černihivu a v dětství se s rodiči přestěhovala do Běloruska, je ale stejně jako pro Oleksandru důležitý postoj stran k válce na Ukrajině. A z toho plyne její dilema: Merz by podle ní mohl být jako kancléř silným lídrem, kterého Evropa potřebuje v době, kdy ji ohrožuje Rusko z východu a na západě se od ní odvracejí Spojené státy.
Češka Kristýna Wedhornová žije v Německu už téměř 30 let, je vdaná za Němce, ale německé občanství získala až zhruba před rokem, protože si vždy chtěla ponechat i to české. I jí nový zákon umožnil zůstat českou občankou a zároveň získat německý pas, procedurou se jí podařilo projít zhruba za půl až tři čtvrtě roku. „Důležité to pro mě bylo hlavně kvůli volbám. Na mé situaci se nic nezměnilo, ale mohu letos poprvé volit do parlamentu,“ řekla.
Protože považuje letošní volby do Spolkového sněmu za mimořádně důležité, začetla se i do volebních programů. „Z mého pohledu je ekologie na prvním místě,“ říká Kristýna k tomu, co ji motivovalo při výběru strany, jíž dá poprvé svůj hlas. Stejně jako pro Oleksandru a Helenu i pro ni je důležité, jak se strany staví k válce na Ukrajině. Třetí prioritou je sociální systém, protože působí jako sociální pracovnice, pečuje o lidi s mentálním postižením. „V německém Základním zákoně jsou dané tři nejdůležitější věci: že Německo je demokratické, federativní a sociální. A to sociální myslím dost pokulhává,“ říká.
Ve své práci i na vesnici u Düsseldorfu, kde žije, vnímá navíc každodenně nedostatek pracovních sil. „Německo migraci zkrátka potřebuje, musí ale odbourat tu hroznou byrokracii,“ dodává. Z jejích priorit podle ní vyplývá, že bude volit některou ze stran na levici. Rozhodnutí přitom hodlá učinit až těsně před hlasováním. „Do neděle mám ještě čas. Je to ale jako ve fotbale, netrvá to 90 minut, ale až do odpískání. Třeba se ještě do neděle něco stane,“ říká.
Oleksandra, Helena i Kristýna patří ke skupině lidí, kteří za sebou mají v řeči německých úřadů „migrační příběh“. Podle odhadu německého statistického úřadu bude takových lidí moci v neděli volit asi 7,1 milionu. Tvoří tedy zhruba 12 procent všech oprávněných voličů. Značná část této skupiny ale podle statistik k volbám nechodí.
jrm jd
