Aktual.: 23.02.2025 09:04
Berlín – V Německu začaly předčasné parlamentní volby. Přes 59 milionů voličů v nich vybere 630 poslanců Spolkového sněmu. Podle předvolebních průzkumů zvítězí opoziční konzervativní unie CDU/CSU se zhruba 30 procenty hlasů. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Prognózy výsledku budou zveřejněny krátce po uzavření volebních místností v 18:00, předběžné konečné výsledky se čekají v noci na pondělí.
Volby do Spolkového sněmu se měly původně konat až na konci v září. Loni v listopadu se ale kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice rozpadla vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Olaf Scholz. Krach vlády vyvolal předčasné volby, které se poprvé od roku 1987 konají v zimě. Hlavními tématy krátké předvolební kampaně byly migrace a hospodářství.
Krátce po otevření volebních místností se chystá v Berlíně hlasovat prezident Frank-Walter Steinmeier. Předák konzervativní opozice Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, odevzdá svůj hlas ve svém bydlišti v Arnsbergu na západě země. Kancléř Scholz bude hlasovat v braniborské metropoli Postupimi, kde žije a kde také kandiduje do Spolkového sněmu.
Podle posledního průzkumu veřejného mínění zveřejněného v sobotu se kromě CDU/CSU a AfD dostanou do parlamentu také SPD se zhruba 15 procenty hlasů a zelení s přibližně 13 procenty. Budoucí podoba vládní koalice bude do značné míry záviset na tom, zda se do sněmu dostanou menší strany. Postkomunistická Levice by mohla získat až osm procent hlasů, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice odštěpilo, ale balancuje na pětiprocentní hranici. Pod hranicí se dlouhodobě v průzkumech drží FDP.
Každý německý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty aspoň ve třech obvodech.
