Přihlášku na SŠ podalo asi 159.000 uchazečů, meziročně o 1,3 % více

Komerční prezentace Aktual.: 27.02.2025 16:47

Praha – Přihlášku na střední školu si letos podalo zhruba 159.000 uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí kolem 132.500 žáků, o 2,1 procenta více než loni. Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo 77 procent z nich, podobně jako loni. Maturitní obory tvoří 66,1 procenta nabízených kapacit středních škol, loni to bylo 65 procent. Většina uchazečů, 84 procent, si podalo přihlášku elektronicky. Vyplývá to z dat státní organizace Cermat, které dnes představili jeho ředitelka Barbora Rosůlková a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Data o přihlášených uchazečích se mohou podle Rosůlkové ještě mírně změnit, jelikož školy, kterým žáci dali nižší prioritu, ještě kontrolují podané přihlášky.

V minulých letech byl v některých regionech v žádaných oborech, jako třeba na gymnáziích v Praze, velký převis poptávky, takže tam bylo pro přijetí potřeba výrazně víc bodů než v jiných regionech. Loni se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na střední školu 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Nepřijatých bylo v prvním kole loni zhruba 6000 deváťáků. Letos je na základních školách asi 106.000 deváťáků, podobně jako loni.

Ministerstvo školství podle Beka pracuje na záměru, který by v budoucnu umožnil konat přijímací zkoušku ještě před podáváním přihlášek na střední školy. O tom dlouhodobě mluví odborníci. Mohlo by to podle nich snížit stres z testů, zároveň by žáci věděli, jak se jim v testu vedlo před výběrem školy. Podle Beka bude potřeba změna legislativy i logistiky přijímacích zkoušek.

Alespoň jednu přihlášku do čtyřletých gymnázií si podalo 19 procent uchazečů, což je podle Rosůlkové mírný pokles. Přesto jsou čtyřletá gymnázia letos nejvíce žádaným maturitním oborem. Po čtyřletých gymnáziích jsou nejčastější volbou žáků obory středních odborných škol obchodní akademie, informační technologie, ekonomika a podnikání a praktická sestra, vyplývá z dat Cermatu. U informačních technologií zaznamenal Cermat podle Rosůlkové mírný pokles. Obory středních odborných škol tvoří asi 36,3 procenta letos nabízených kapacit. Alespoň jednu přihlášku do jejich oborů podalo asi 75.700 uchazečů, tedy 57 procent.

Žáci mohli podat až pět přihlášek, z toho až dvě do oborů s talentovou zkouškou a až tři do oborů bez ní. Na přihláškách určovali pomocí priorit, na kterou školu chtějí nejvíce. Mohli tak podat například přihlášku na gymnázium, lyceum i střední odbornou školu či do nematuritního oboru.

Vzrostl zájem žáků o lycea, alespoň jednu přihlášku si na ně podala šestina uchazečů, tedy asi 21.900 žáků, což je o 2700 více než loni. Kapacity lyceí se navýšily i díky novému oboru všeobecné lyceum, který se v pokusném ověřování otevírá na 30 školách s celkovou kapacitou 819 míst.

Meziročně vzrostl i zájem uchazečů o střední odborná učiliště, na ta s maturitou si podalo přihlášku 18.402 žáků, o 1600 více než loni. Více lidí než loni se hlásí i na nástavby či na odborná učiliště bez maturity. Mezi nejvíce volenými nematuritními obory jsou mechanik opravář motorových vozidel, kuchař-číšník a kadeřník. Alespoň jednu přihlášku do oborů s výučním listem bez maturity si podalo letos 39 procent uchazečů.

Kapacita maturitních oborů se meziročně zvýšila, letos tvoří 66,1 nabízených míst. Nejvíce přibyla na lyceích, kde přibylo 1354 míst, což je nárůst o 19 procent. Lycea tvoří letos 5,5 nabízených kapacit středních škol. Na čtyřletých gymnáziích přibylo 980 míst, tvoří 11,4 procent nabízených kapacit. Naopak střední odborné školy nabízejí o 785 míst méně, u oborů s výučním listem je nabídka nižší o 1073 míst. „U některých škol v tuto chvíli stále probíhá správní řízení o navýšení kapacit, takže se nabídka míst může v dalších kolech ještě změnit,“ uvedlo ministerstvo.

Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory středních škol se letos budou konat 11. a 14. dubna a na osmiletá a šestiletá gymnázia 15. a 16. dubna.

Uchazeči podle oborů, kam si podali alespoň jednu přihlášku:

Zdroj: Cermat, MŠMT

Zájemců o osmiletá gymnázia je podobně jako loni, o šestiletá méně

Na osmiletá gymnázia se hlásí téměř 19.500 uchazečů, loni jich bylo o 100 více. Nabízených míst v nich je kolem 9300, meziročně mírně více. Na šestiletá gymnázia se chce dostat 7100 uchazečů, o zhruba 700 méně než loni. Nabízejí kapacitu 2500 míst. Nejvíce uchazečů o osmiletá i šestiletá gymnázia je v Praze. Vyplývá to z dat státní organizace Cermat. Počet míst na víceletých gymnáziích se meziročně téměř nezměnil, podle některých odborníků by se jejich kapacity navyšovat neměly.

Data o přihlášených uchazečích se mohou podle Rosůlkové ještě mírně změnit, jelikož školy, kterým žáci dali nižší prioritu, ještě kontrolují podané přihlášky.

Oproti minulému roku zaznamenal Cermat mírný pokles uchazečů o osmiletá gymnázia, loni se jich hlásilo 19.461, letos je to 19.372 uchazečů. Loni nabízely školy v tomto oboru 9244 míst, letos 9309, vyplývá z dat Cermatu. Například v Praze je nabízená kapacita osmiletých gymnázií 1816 míst, hlásí se na ně 5319 uchazečů. Loni se na 1776 míst hlásilo 5627 žáků. Odborníci v minulosti poukazovali na vyšší počet soukromých gymnázií v Praze.

Na šestiletá gymnázia se letos hlásí 7122 žáků, nabízených míst je 2491, loni se na 2475 míst hlásilo 7774 dětí. Nejvíce uchazečů o tyto školy je podle Cermatu v Praze. V hlavním městě je nabízená kapacita letos 686 míst, hlásí se na ně 3180 dětí. Například v Jihomoravském kraji se letos na 441 nabízených míst hlásí 1298 dětí.

Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory středních škol se letos budou konat 11. a 14. dubna a na osmiletá a šestiletá gymnázia 15. a 16. dubna. Zda a na jakou školu se dostali, se žáci dozvědí 15. května.

Vysoký počet uchazečů o víceletá gymnázia podle odborníků ovlivňuje i strach z přijímacích zkoušek z deváté třídy základní školy. Například podle neziskové organizace EDUin by se víceletá gymnázia měla postupně redukovat. Rozdělování žáků na ty, kteří zůstávají na základní škole, a odcházející na víceletá gymnázia podle nich posiluje závislost výsledků dětí na jejich rodinném zázemí. Organizace to uvedla ve svém auditu vzdělávacího systému minulý týden. Část osmiletých gymnázií by se mohla přetvořit na čtyřletá, uvedl programový ředitel organizace Miroslav Hřebecký. Šestiletá gymnázia jsou podle něj nesystémová a měla by se zrušit.