Aktual.: 4.03.2025 16:31
Varšava/Tallinn/Budapešť/Londýn – Americký prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci, upozornil dnes mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wronski. Polský premiér Donald Tusk zároveň zdůraznil, že suverénní prozápadní Ukrajina, která se ubrání ruské agresi, znamená i silnější a bezpečnější Polsko. Podle šéfa estonské diplomacie Marguse Tsahkny je nyní na Evropě, aby zaplnila mezeru, která americkým rozhodnutím vznikla. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová se nedomnívá, že toto rozhodnutí přinese ukončení války na Ukrajině.
Šéf polské vlády Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
„Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ řekl dnes mluvčí polské diplomacie novinářům v reakci na Trumpovo rozhodnutí. „Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam – rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny,“ upozornil Wronski.
Finská ministryně zahraničí Valtonenová dnes podle agentury Reuters na dotaz novinářů v Londýně řekla, že obrat Washingtonu k Rusku pravděpodobně nepřinese ukončení války na Ukrajině a že prezident Donald Trump to nakonec nejspíš zjistí sám.
Za špatnou zprávu označil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk už ráno v polském rádiu Zet. Naopak z Maďarska zaznělo, že tamní vláda sdílí americký postoj, podle agentur má dnes maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto jednat v USA.
„Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí vlády maďarské vlády. Ze zemí EU je Maďarsko dlouhodobě vůči Moskvě nejpřátelštější.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.
Spojené státy pozastavují pomoc Ukrajině několik dní poté, co se americký prezident Donald Trump střetl v Oválné pracovně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
USA dosud byly nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi, která se ruské invazi za cenu velkých obětí brání už přes tři roky. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora.
Británie vytrvá ve vojenské pomoci Ukrajině, Starmer telefonoval s Trumpem
Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, je to správné a je to také v britském zájmu, uvedl podle agentury Reuters mluvčí britské vlády poté, co prezident Trump pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Se šéfem Bílého domu si v pondělí večer také opět telefonoval premiér Keir Starmer, oznámil jeho mluvčí. Londýn nyní stojí v čele evropských snah o podporu Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ruské ozbrojené agresi.
„Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině,“ uvedl dopoledne mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. „Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat,“ končí podle Reuters stručné vyjádření britské vlády.
Premiérův mluvčí podle Reuters odmítl odpovědět na dotaz, zda Trump v pondělním telefonátu informoval Starmera o svém úmyslu pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině. „Premiér a prezident Trump se soustředí na stejný cíl, jímž je zajištění bezpečného a trvalého míru na Ukrajině,“ uvedl pouze mluvčí.
Starmer v neděli v Londýně zorganizoval setkání Zelenského s představiteli některých evropských zemí, Česko zastupoval premiér Petr Fiala. Některé z nich po schůzce naznačily, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu. Starmer také v neděli oznámil novou dohodu s Kyjevem o vojenské podpoře Ukrajiny ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), za něž bude možné pořídit například střely pro systémy protivzdušné obrany.
