Aktual.: 13.03.2025 14:57
Praha – Vláda by mohla v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje státního rozpočtu určené na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Počítá s tím návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který dnes předložil ve Sněmovně. Chce ho vložit do změnového zákona k návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Sněmovna ho má projednat dnes. Vláda minulý týden rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030. Národní rozpočtová rada dnes doporučila kvůli zvyšování výdajů na obranu dočasně rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti.
Stanjurův návrh novelizuje rozpočtová pravidla v části, která určuje stanovení výdajů státního rozpočtu při jeho sestavování. Vláda přitom musí vycházet především z výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválených vládou podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Může do nich promítnout zákonem stanovené vlivy. Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu ukládá vládě zákon o financování obrany státu z roku 2023.
„Pokud by vláda na rozpočtový rok stanovila výdaje na obranu státu ve výši přesahující hranici dvou procent (HDP), bylo by možno o tento rozdíl zvýšit celkové výdaje v návrhu zákona o státním rozpočtu, a tím překročit stanovený výdajový rámec,“ řekl ministr financí.
„Navržená právní úprava reaguje na nezbytnost zajištění obranyschopnosti České republiky a plnění mezinárodních závazků vůči Organizaci Severoatlantické smlouvy (dále jen NATO),“ stojí v důvodové zprávě. „Tato úprava zákona umožní pokračování v plynulém financování strategických projektů a doplnění výzbroje Armády České republiky, modernizaci infrastruktury potřebné pro zajištění obranyschopnosti státu spolu s financováním výdajů spojených s nezbytným náborem vojáků z povolání,“ uvádí také zpráva.
Stanjura před poslanci v rozpravě popsal, že rozdíl mezi dvěma procenty a skutečnou výší se nebude započítávat do výdajových limitů, takže výdajové limity budou moci být vyšší. „Pokud budou pořád dvě procenta, tak ta klauzule se nevyužije, pokud bude vyšší, tak se může využít,“ popsal. Uvedl, že návrh předkládá až nyní, protože ho ještě začátkem týdne probíral s evropskými ministry financí. Zvýšení limitů navrhl na osm let, tedy do roku 2033. Vysvětlil to tím, že pět let bude třeba na růst výdajů na obranu a další tři roky na stabilizaci.
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) byl měl v příštím roce obranný rozpočet představovat 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Zvýšení peněz na obranu je podle premiéra nezbytné.
Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo dosavadní dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen Severoatlantické aliance (NATO). V letošním roce hospodaří resort obrany s 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak dosahují 160,8 miliardy korun.
Národní rozpočtová rada dnes uvedla, že kvůli očekávanému zvyšování výdajů na obranu by bylo vhodné dočasně rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Ve střednědobém horizontu ale bude třeba omezit nevojenské výdaje. Podle rozpočtové rady souvisí růst výdajů na obranu nejen se zhoršením geopolitické situace, ale i s podfinancováním armády, které nastalo kvůli nedodržování závazků v minulých letech.
