Moskva – Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl dnes podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například jak dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Putin to řekl na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě.
„Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize,“ řekl Putin. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k návrhu na třicetidenní kompletní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, se kterým přišly nedávno Spojené státy. Kyjev už dříve uvedl, že s návrhem souhlasí.
Putin dnes řekl, že samotnou myšlenku Rusko podporuje. „Ale jsou zde záležitosti, o kterých musíme diskutovat. A myslím si, že také musíme mluvit s našimi americkými kolegy,“ uvedl ruský prezident s tím, že si možná zatelefonuje se svým americkým protějškem Trumpem. „Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky,“ dodal ruský prezident.
Šéf Kremlu se rovněž vyjádřil k situaci v ruské Kurské oblasti, která je podle něj teď plně pod kontrolou Rusů. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská armáda osvobodila okresní město Sudža v tomto regionu. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské oddíly, o jejichž stažení informovala média tuto středu. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj připustil, že ukrajinská vojska místy ustupují, ale na předměstí Sudže podle něj ještě ve středu pokračovaly boje.
Výběr milníků války na Ukrajině od zahájení ruské invaze:
24. února 2022 – Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav. Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy, lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení sankcí proti Rusku, které byly od té doby několikrát rozšířeny. Západní země začaly s vojenskou i humanitární pomocí. Válka vyhnala z domovů miliony lidí. Podle posledního odhadu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny uprchlo asi 6,8 milionu lidí.
4. března 2022 – Ruská armáda ovládla po těžkých bojích Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny, největší jadernou elektrárnu v Evropě.
2. dubna 2022 – Ukrajinské síly získaly definitivně zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. Krátce poté se začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča.
20. května 2022 – Rusové po těžkých bojích dobyli přístavní město Mariupol. V bojích o město podle ukrajinských zdrojů zemřelo kolem 20.000 lidí. V březnu 2022 například ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky osob.
4. července 2022 – Putin vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti.
30. září 2022 – Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci – Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Jednalo se přibližně o 15 procent z rozlohy Ukrajiny. Ne všechny regiony má ale Moskva zcela pod kontrolou. Naprostá většina zemí ruský krok neuznala.
1. října 2022 – Dobytím města Lyman ukrajinské jednotky ukončily takzvanou charkovskou protiofenzivu, při níž dobyly zpět asi 12.000 kilometrů čtverečních Charkovské oblasti.
11. listopadu 2022 – Ukrajinští vojáci vstoupili do centra jihoukrajinského Chersonu poté, co se z města stáhly ruské síly. Cherson byl jediné ukrajinské oblastní centrum, které dokázali Rusové obsadit od začátku invaze. Ukrajinské jednotky při dobývání Chersonu osvobodily asi 1200 kilometrů čtverečních.
17. března 2023 – Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na prezidenta Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
5. června 2023 – Ukrajinské síly zahájily očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země. Protiofenziva ale vedla k jen omezeným územním ziskům a iniciativu později převzali Rusové, kteří dobyli několik strategických měst. Nyní okupují téměř pětinu ukrajinského území, více než 112.000 čtverečních kilometrů a za cenu vysokých ztrát dál pomalu postupují na východě napadené země.
6. srpna 2024 – Ozbrojené síly Ukrajiny zahájily útok na ruskou Kurskou oblast, která leží na západě Ruska na hranici s Ukrajinou a která má asi milion obyvatel. Rusům v oblasti pomáhají i severokorejští vojáci, kterých KLDR vyslala do Ruska na 11.000.
19. listopadu 2024 – Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska. Ruská armáda v reakci odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.
4. února 2025 – Zelenskyj oznámil, že v bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) uvádí, že zabito bylo přes 170.000 ruských vojáků a přes 600.000 jich bylo zraněno.
12. února 2025 – Trump telefonoval s Putinem, hovor trval asi hodinu a půl a lídři se dohodli na osobním setkání. Byl to první potvrzený přímý kontakt mezi vůdci obou velmocí od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Trump pak telefonoval i se Zelenským. Putin se s Trumpem dohodli, že se setkají v Saúdské Arábii, což vyvolalo kritiku Kyjeva i Evropské unie.
18. února – V saúdské metropoli Rijádu se konaly rozhovory mezi Ruskem a USA. Po čtyřech a půl hodinách jednání Bílý dům uvedl, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině.
28. února 2025 – Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským skončila předčasně poté, co se prezidenti pohádali před novináři v Bílém domě. Trump a jeho viceprezident J. D. Vance kritizovali Zelenského za podle nich nedostatečnou vděčnost a americká hlava státu pak na sociální sítě napsala, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír. Kvůli roztržce sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
3. března – Média uvedla, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. USA dosud byly pro Kyjev nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení. Washington od začátku ruské agrese schválil vojenskou pomoc v hodnotě přes 170 miliard dolarů.
4. března – Zelenskyj uvedl, že je připraven pod Trumpovým „silným vedením pracovat na dosažení trvalého míru“. Jako první krok na cestě k němu navrhl příměří s Ruskem na nebi i na moři. Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X také vyjádřil vděk za podporu, které se Ukrajině dostalo ze strany USA při obraně její suverenity a nezávislosti. Zároveň uvedl, že jednání s Trumpem v Bílém domě neproběhlo tak, jak mělo – schůzka vyústila v roztržku a Zelenskyj nyní napsal, že je politováníhodné, že se to stalo.
5. března – Trump v prvním projevu k oběma komorám Kongresu od začátku svého druhého funkčního období řekl, že obdržel dopis od Zelenského, který vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a uzavřít dohodu o nerostech. Podle médií ale rozhodl o zastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
11. března – V saúdskoarabské Džiddě se konaly další rozhovory mezi Spojenými státy a Ukrajinou, které trvaly devět hodin. Společné prohlášení uvádí, že Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého 30denní příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Ukrajině, s napadenou zemí začne Washington opět sdílet své zpravodajské informace.
12. března – Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Putin navštívil v ten den poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády Kurskou oblast, vyzval k jejímu úplnému osvobození.
13. března – Putin podle agentury TASS oznámil, že Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů. Měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval Trumpovi za úsilí ukončit válku.