Aktual.: 21.03.2025 03:41
Tel Aviv – Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na dnešek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Ve funkcí má skončit 10. dubna. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s tím, že je to poprvé v izraelských dějinách, co vláda odvolala šéfa Šin Bet.
Původně vláda podle ToI plánovala Bara odvolat ke 20. dubnu, ale následně rozhodla o termínu 10. dubna. Pokud se za něj podaří najít náhradu dříve, mohl by podle vlády z funkce odejít ještě před zmíněným datem.
Netanjahu před hlasováním podle ToI označil Bara za příliš „měkkého“ s tím, že není „tou správnou osobou“, která by měla Šin Bet napravit. Dodal, že rozhodnutí učinil 7. října 2023 po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael a během následujících jednání o propuštění rukojmích unesených palestinskými ozbrojenci.
„Diplomatická jednání vedu už mnoho let,“ uvedl Netanjahu podle ToI. „Měl měkký přístup a nebyl dostatečně agresivní,“ poznamenal o Barovi.
Bar se jednání kabinetu nezúčastnil, zaslal však ministrům dopis, v němž uvedl, že proces jeho odvolání neodpovídá pravidlům a že důvody odvolání jsou založeny na nepodložených tvrzeních, píše agentura Reuters.
V uplynulých třech dnech v Izraeli lidé vyšli do ulic na protest proti záměru Bara odvolat a proti obnovení izraelských úderů v Pásmu Gazy po dva měsíce trvajícím příměří v situaci, kdy na tomto palestinském území zůstává v zajetí 59 izraelských rukojmích, z nichž je naživu podle odhadů 24.
Izraelská policie ve čtvrtek pozdě večer použila během protestů vodní děla a zatkla několik lidí poté, co v Tel Avivu a v blízkosti premiérova sídla v Jeruzalémě došlo k potyčkám, při nichž se podle policie desítky protestujících pokusily prorazit bezpečnostní kordony.
S Barem měl premiér dlouhodobě spory mimo jiné i proto, že Bar jako člen vyjednávacího týmu tlačil loni na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmích a kritizoval také vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinských obyvatelům. Záměr odvolat Bara v době války kritizovala i opozice a šéfové dvou stovek velkých izraelských firem.
Bývalý izraelský ministr obrany a šéf opoziční pravicové strany Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdor Lieberman na rozhodnutí Bara odvolat podle ToI reagoval slovy, že „to je přesně, o čem sní naši nepřátelé“. Dodal, že premiér Netanjahu na sebe měl vzít odpovědnost po událostech ze 7. října 2023, rezignovat a chtít to samé od dalších, kteří útoku nezabránili.
Opoziční lídr Jair Lapid poznamenal, že vláda rozhodla o odvolání Bara čistě kvůli „katarské kauze“. Ta se týká několika Netanjahuových spolupracovníků, které začala tajná služba Šin Bet před několika týdny vyšetřovat kvůli podezření, že dostávali peníze od katarské vlády za vylepšování obrazu této země, jež se mimo jiné podílí na zprostředkování jednání s Hamásem o příměří.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem 7. října 2023, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a na 250 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy mezi Palestinci více než 49.000 lidí a způsobila hlubokou humanitární spojenou s nedostatkem potravin, vody a paliva a masivními škodami v důsledku bombardování.