Aktual.: 21.03.2025 15:58
Berlín – Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz kvůli nejasnému financování.
Schválený balík obsahuje dodatečné tři miliardy eur na tento rok a počítá s až 8,3 miliardy eur na pomoc pro roky 2026 až 2029. Na letošní rok už byla dříve schválena pomoc ve výši čtyř miliard eur, celkem je tak letos k dispozici sedm miliard. Podle mluvčího německého ministerstva obrany by měla Ukrajina ještě letos dostat mimo jiné systém protivzdušné obrany IRIS-T, řízené střely, radary, drony, bojová vozidla a ruční palné zbraně.
Podle údajů německé vlády dodala od ruské invaze z února 2022 spolková republika Kyjevu pomoc v hodnotě vyšší než 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Po Spojených státech je Německo největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu.
„Balík je koordinován s průmyslem a s Ukrajinou a může nyní rychle poskytnout potřebný materiál,“ uvedl člen rozpočtového výboru za sociální demokracii Andreas Schwarz. Podle něj dnešním rozhodnutím němečtí poslanci vyslali jasný signál ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. „Dodrželi jsme slovo, převzali jsme zodpovědnost a posílili západní spojenectví s Ukrajinou,“ dodal poslanec. Další člen výboru Sven-Christian Kindler ze strany Zelených uvedl, že je schválená pomoc „jasný signál, že Německo přejímá zodpovědnost za bezpečnost a mír v Evropě“.
O další vojenské pomoci pro Ukrajinu se v Německu debatuje už od počátku roku. Nové tři miliardy připravila ministerstva obrany a zahraničí, která nyní vedou sociální demokrat Boris Pistorius a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Podle časopisu Der Spiegel ale uvolnění peněz před únorovými volbami zablokoval kancléř Scholz. Tvrdil, že se musí vyjasnit financování.
Podle jeho pravděpodobného nástupce Friedricha Merze z konzervativní unie CDU/CSU pomohla Scholze přesvědčit dohoda na reformě takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Na ní se dohodly Merzova CDU/CSU a Scholzova SPD a po úterním hlasování ve Spolkovém sněmu ji dnes dopoledne schválila i druhá komora německého parlamentu, Spolková rada, která zastupuje zájmy spolkových zemí.
Nově se mají pravidla ústavní dluhové brzdy týkat obranných výdajů jen do jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček. Kromě obranných výdajů byly na přání Zelených, jejichž hlasy CDU/CSU a SPD potřebovaly, z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je jasný odkaz na Ukrajinu.