Aktual.: 25.03.2025 22:53
Washington/Kyjev/Moskva – Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. Dnes to oznámil Bílý dům po jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu. Moskva ovšem platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Ukrajina i Rusko souhlasí se zákazem útoků na energetickou infrastrukturu a americký prezident Donald Trump dosažení dohod považuje za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“.
Rusko chce, aby byly zrušeny například sankce proti státní bance Rosselchozbank, a požaduje její návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Moskva žádá také konec sankcí týkajících se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. „Chceme, aby trh s obilím a hnojivy byl předvídatelný,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“. Američtí vyjednávači se podle Bílého domu s Rusy v Rijádu dohodli, že pomohou Moskvě znovu získat přístup na světové trhy pro ruské zemědělské produkty a hnojiva, snížit náklady na pojištění lodí nebo rozšířit přístup do platebních systémů pro obchod se zemědělskými komoditami. Agentura Reuters píše, že ruské zemědělské produkty se na zahraniční trhy dostávají, zejména do zemí, které Rusko považuje za „přátelské“. Obchodníci si však stěžují na potíže s mezinárodními platbami a omezení týkající se plavidel.
Vstřícný krok Spojených států vůči Rusku ohledně vývozu jeho zemědělských komodit kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Domníváme se…, že jde o oslabování sankcí,“ řekl. Podotkl nicméně, že ukrajinská strana podrobnosti tohoto bodu dohody mezi Američany a Rusy nezná. Později Zelenskyj obvinil Rusko z toho, že se snaží manipulovat a překroutit dohody. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na otázce sankcí a že klid zbraní v oblasti energetiky začal platit 18. března. Zelenskyj dodal, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dohody fungovaly, ale pokud Rusové provedou údery, Ukrajina na ně odpoví.
Kyjev souhlasil s dohodou týkající se zajištění bezpečné plavby v Černém moři. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ovšem upozornil, že pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Kyjev považovat za porušení dohody a ohrožení ukrajinské bezpečnosti. „V takovém případě bude Ukrajina mít plné právo na sebeobranu,“ upozornil.
Pro Kyjev podle agentury Reuters v dohodě znamená přínos slib Američanů, že pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska.
Rusko i Ukrajina podle Washingtonu souhlasily, že nebudou útočit na energetické objekty nepřítele. Ruský prezident Vladimir Putin před týdnem během telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem odmítl úplné 30denní příměří ve válce na Ukrajině, souhlasil však s pozastavením útoků na energetickou infrastrukturu.
Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něho vztahuje dohoda o dočasném neútočení. Jsou v něm obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Samostatně jsou pak uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
Ruské ministerstvo zahraničí mezitím večer prohlásilo, že Záporožská jaderná elektrárna je ruská a Moskva vylučuje její převod pod správu Ukrajiny nebo jiné země, odmítá také společný provoz zařízení s jakýmkoliv jiným státem. Rusko se zmocnilo této ukrajinské atomové elektrárny na začátku své invaze do sousední země v roce 2022. Trump nedávno podle Washingtonu v telefonátu se Zelenským navrhl, aby USA spravovaly ukrajinské jaderné elektrárny, „americké vlastnictví“ těchto zařízení by je podle něj chránilo.
I během jednání o cestě k možnému ukončení už déle než tři roky trvající ruské invaze na Ukrajinu útočila ruská armáda v noci na dnešek na sousední zemi s nasazením skoro 140 dronů, podle ukrajinského letectva odpálila také raketu Iskander-M. Ruské útoky způsobily škody ve vícero ukrajinských regionech a například v Poltavské oblasti utrpěli zranění dva pracovníci průmyslového podniku. Naopak ruské úřady informovaly, že ukrajinské drony na několika místech poškodily energetickou infrastrukturu. Například v Krasnodarském kraji drony zasáhly zařízení přenosové soustavy a dočasně vyřadily z provozu linii elektrického vedení.