Adiktolog: Kapacity pro léčbu závislých na alkoholu jsou nedostatečné

Komerční prezentace Aktual.: 9.06.2025 14:41

Praha – Kapacity pro léčbu závislých na alkoholu nejsou podle odborníků dostatečné. Systém lůžkové léčby potřebuje reformu, protože se za posledních 20 let téměř nezměnil. Přibývá lidí léčených v ambulancích, ani těch ale není dostatek. Na dotaz ČTK to řekl přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský. V průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) přiznalo pití alkoholu denně či obden téměř 15 procent dotazovaných starších 15 let. Škodlivě pije téměř každý desátý muž a více než každá dvacátá žena. Před 90 lety vznikla jedna z nejznámějších svépomocných skupin Anonymní alkoholici.

Podle dat Národního portálu psychiatrické péče se počet lidí léčených se skupinou diagnóz označených F10, tedy duševními poruchami a poruchami chování způsobenými alkoholem, dlouhodobě pohybuje kolem 30.000 lidí, se závislostí asi 22.000 z nich. V roce 2023, ze kterého jsou poslední data, bylo ambulantně léčených s diagnózami F10 asi 19.000, akutně hospitalizovaných téměř 2700 a dlouhodobě hospitalizovaných téměř 4000.

Léčbě závislostí se věnuje obor zvaný adiktologie. Počty těch z léčených, kteří jsou závislí na alkoholu, jsou podle Miovského zřejmě vyšší než uváděné údaje. „Pacienti jsou často vedeni pod jinými diagnózami. Právě proto, že trpí také afektivními poruchami a dalšími psychiatrickými komplikacemi, často jsou primárně léčeni pro tyto komplikace a nikoli primárně jako adiktologičtí pacienti,“ vysvětlil.

Pokusit se zbavit závislosti na alkoholu mohou lidé s pomocí ambulantních služeb nebo lůžkových zařízení, existují také denní stacionáře, kam pacienti docházejí, nebo terapeutické komunity. Pobyt v uzavřeném zařízení označují odborníci jako ústavní léčbu. Detoxifikace je úvodní léčba odvykacího syndromu, tedy abstinenčních příznaků po vysazení drogy.

„Zoufale chybí kratší formy ústavní léčby a kapacita pro detoxifikaci,“ uvedl Miovský. „Pokud jde o nejtěžší skupiny pacientů, ty procházejí víceméně stejným systémem, který se, pokud jde o lůžkové kapacity, nezměnil za posledních 20 let téměř vůbec. Celý lůžkový segment našeho oboru čeká na otevření diskuse o restrukturalizaci,“ doplnil.

Více osob se podle něj dostává k ambulantní léčbě, ani její kapacity ale nejsou dostatečné. „Největší nedostatek přetrvává v malé kapacitě ambulantních zařízení, zejména vysoce specializovaných ambulancí, odpovídajících konceptu psychiatrických ambulancí s rozšířenou péčí,“ dodal. Takové ambulance by podle něj mohly výrazně zvýšit dostupnost léčby včetně například péče o propuštěné z vězení.

Některé služby si pacienti platí, jiné jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jejímiž klienty je asi 60 procent populace, uvedla, že v roce 2023 vydala na léčbu závislých na alkoholu téměř 952 milionů korun, což byly skoro dvě třetiny nákladů na léčbu závislostí na všech drogách. Léčilo se téměř 27.000 dospělých a 870 dětí.

Podle dat z průzkumu SZÚ byla loni průměrná spotřeba při odečtení abstinentů asi 8,7 litru alkoholu na osobu, u mužů 11,5 litru a u žen 5,8 litru. Nejvíce pili lidé ve věku 45 až 64 let, častěji z venkovských oblastí a s nižším vzděláním. Nejrozšířenějším nápojem českých konzumentů je pivo, které pije týdně nebo častěji více než 32 procent respondentů, víno téměř 18 procent. Lihoviny tak četně užívá 11 procent lidí, více muži, lidé nad 65 let a osoby s nízkým vzděláním.

Za škodlivé pití označují odborníci konzumaci denně více než 40 gramů alkoholu u mužů a 20 gramů u žen. V jednom půllitru piva nebo malém panáku destilátu je asi 16 gramů, ve sklence vína 17 gramů. Klinika připravila pro zájemce o pomoc speciální web Alkohol pod kontrolou.cz.

Užívání alkoholu v ČR v letech 2014 až 2024:

Zdroj: NAUTA 2024 – SZÚ

***více než 60 g alkoholu denně u mužů a 40 g u žen