V jakých situacích vzniká příbuzným nárok na odškodnění za duševní újmu?
České právo v tomto ohledu pozůstalým nabízí pomoc v rámci nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to ve formě nároku na odčinění duševních útrap. Tento nárok může vzniknout například v souvislosti s dopravní nehodou či pracovním úrazem, a to nejen v případě smrti blízkého člověka, ale i při jeho vážném zranění.
V případě zranění bývá nárok přiznán zpravidla u nejtěžších následků, kdy zraněný upadne do kómatu, nebo když dojde k jeho výraznému ochrnutí. Tedy v případech, ve kterých jsou následky pro rodinu srovnatelné s usmrcením blízké osoby.
Peníze, které lze takto získat, často pomáhají řešit ekonomické potíže, do nichž se rodina při ztrátě nebo těžkém úraze blízkého dostává. Změnilo se něco v tom, jak tuto finanční náplast lidé vnímají?
Určitě ano. Lidé se za poslední roky čím dál častěji odmítají smířit se stanoviskem pojišťovny. Když bychom srovnali situaci teď a někdy před deseti lety, vidíme zde určitou změnu v chování poškozených. V minulosti se často stávalo, že ti, kteří měli nárok na odškodnění za duševní újmu, se spokojili s plněním, které jim pojišťovna zaslala. Případně ani neoponovali v situaci, kdy nárok vůbec neuznala.
To se za poslední roky mění. Lidé si více ověřují, jaké nároky mohou požadovat. Jsou více informovaní a začínají se více bránit. Za poslední roky se lidé čím dál častěji odmítají smířit se stanoviskem pojišťovny. Na odškodnění za duševní újmu mohou pojišťovny šetřit, vyplatí se proto nepřijmout první nabídku.
Jaroslav Zeman
|
Co může ovlivnit, jakou finanční kompenzaci pojišťovna nakonec vyplatí?
Nárok na odčinění duševních útrap slouží k odškodnění nejbližších lidí, především blízkých příbuzných. Má odškodňovat citovou újmu, kterou v souvislosti se smrtí či vážným zraněním blízkého člověka utrpěli.
Výši kompenzace ovlivňuje řada faktorů. Závisí například na tom, jak blízké bylo pouto mezi žadatelem o kompenzaci a zesnulým, jaký vliv na život žadatele zesnulý měl, jestli byl žadatel na zesnulé osobě nějakým způsobem závislý a podobně. Celkově se pak cílová částka dále snižuje či navyšuje podle intenzity vztahu se zesnulým.
Obecně však základ nároku vychází z násobků průměrné hrubé měsíční mzdy za rok, který předchází vzniku újmy. Každý případ je tak unikátní, podle toho se liší i výše kompenzace.
Můžete uvést konkrétní případ, který vaše advokátní kancelář pomáhala řešit u soudu?
Jeden ze závažných případů v oblasti nemajetkové újmy, který jsme řešili, byla smrtelná dopravní nehoda. Došlo při ní k čelnímu střetu vozidla poškozené s autem, které předjíždělo v protisměru. Pro pozůstalé byla smrt ženy obrovská tragédie, měli se zesnulou opravdu nadstandardní vztahy. Nám se pro ně podařilo vysoudit částky, které jim v mimořádně složitém a bolestném období alespoň trochu ulehčily. Konkrétně pro děti zemřelé se jednalo o částku okolo milionu korun, pro vnoučata zemřelé o částku kolem 350 tisíc korun a obdobné částky jsme vymohli také pro zetě, švagra a synovce zesnulé.
To je poměrně široký okruh odškodněných. Kdo má ze zákona nárok na odčinění nemajetkové újmy?
Nárok na odčinění duševních útrap je zakotven jak v občanském zákoníku, tak i v zákoníku práce. V každém z těchto právních předpisů se ale nárok do jisté míry liší. Hlavní rozdíl spočívá v okruhu osob, které mohou o nárok požádat.
Podle zákoníku práce má nárok na odškodnění pouze manžel či manželka nebo partner či partnerka. A dále pak dítě, rodič zemřelého či jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu primárně poškozené osoby pociťují jako újmu vlastní.
Občanský zákoník pak tento nárok přiznává manželovi či manželce, rodičům, dětem nebo jiným osobám blízkým, přičemž právě pojem blízké osoby rozšiřuje možnost uplatnit nárok i z pozice dalších osob, třeba i blízkých přátel.
Kdo další může podle občanského zákoníku žádat o odškodnění za duševní újmu?
Možnost uplatnit nárok i z pozice dalších osob mohou mít například trvale společně žijící partneři, nebo partneři, kteří uzavřeli registrované partnerství. Nárok mohou uplatnit i vzdálenější příbuzní nebo sešvagřené osoby, případně i jiné osoby v rodinném nebo obdobném poměru.
Jak se uplatňuje nárok na odškodnění?
Nárok na odškodnění se většinou uplatňuje vůči pojišťovně, která jej zároveň také vyplácí. Tedy například když dojde ke smrtelné autohavárii a úmrtí blízkého člověka, který nehodu nezavinil, uplatňuje se nárok z povinného ručení. A to u pojišťovny, se kterou je tato pojistná smlouva uzavřená. Počítejte ale s tím, že pojišťovně budete muset prokázat svůj vztah k poškozenému či zesnulému a zároveň kvalitu svého vztahu s ním. Ta ovlivňuje možnou výši odškodnění.
Čím se například dá prokázat kvalita vztahu?
Standardem jsou čestná prohlášení, kde se popisuje vzájemný vztah, k tomu například doložíme fotografie, videa, třeba ze společné dovolené, oslavy, společné koníčky. Aby se naše tvrzení opírala o relevantní důkazní materiál. Též se můžeme odkázat na svědky apod.
Co když ale pojišťovna odmítne nárok na odškodnění?
Pokud pojišťovna nárok odmítne, lze proti pojišťovně uplatnit žalobu před příslušným soudem. Před soudem popíšete, jak vám smrt poškozeného nebo jeho zranění změnilo život. Obecně je však potřeba říci, že řešení nemajetkové újmy je velmi náročné, a je proto lepší hned na začátku oslovit specialisty, kteří vám se vším pomohou. U těchto případů rovněž bývá časté, že služby odborníků neplatíte předem, ale až po vymožení odškodnění.
Mnohdy ale prožívají duševní útrapu i sami příbuzní během léčby těžce zraněného. Dá se i v tomto uplatnit nárok za citovou újmu?
I takové situace soudy již řešily. Známá je například kauza, kdy rodiče požadovali náhradu za duševní útrapy, kterým byli vystaveni během léčby jejich dcery. Šlo opět o nezaviněnou vážnou dopravní nehodu, zraněná byla tři týdny v umělém spánku a dalšího půl roku upoutána na lůžko. Nárok byl nakonec soudem zamítnut, jelikož trvalé následky dcery nebyly prý dostatečně závažné. Duševní útrapy vzniklé v období od nehody do ustálení zdravotního stavu tak byly soudem brány jako nedosahující intenzity, která by nárok na odškodnění měla zakládat. Věříme, že takový přístup se časem musí změnit.
Proč jsou takové případy zatím zamítány?
Obecné soudy zatím odmítají z převážné většiny odškodňovat příbuzné poškozených zraněných na základě judikatury Nejvyššího soudu České republiky. Ústavní soud by ale toto mohl do budoucna změnit, určité indicie tady jsou. V letošním roce proto budeme bedlivě sledovat, zda se posune i judikatura u případů, kdy nedošlo k úmrtí, ale v uvozovkách pouze k vážnému poranění osoby, které může příbuzným duševní útrapy také způsobit.
