AfD podala trestní oznámení na Merze kvůli výroku o etnické čistce

Kancléř ve středeční debatě, která se měla týkat návrhu státního rozpočtu, AfD ostře kritizoval. V neděli strana vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž získala 43,8 procenta hlasů. Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) dostala jen 17,2 procenta, a oproti volbám před pěti lety tak ztratila téměř 20 procentních bodů. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku považuje od roku 2023 místní organizaci AfD za prokazatelně pravicově extremistickou.

Merz v projevu označil AfD za destruktivní sílu, která chce destabilizovat Německo. Věnoval se také takzvané remigraci. Tímto termínem AfD v současnosti označuje soubor opatření včetně důsledných deportací, návratu uprchlíků a posílení atraktivity země pro Němce, kteří dříve vlast opustili. Na krajní pravici se ale termín používá pro plány na deportaci milionů lidí přistěhovaleckého původu z Německa.

„V řemeslných oborech pracují také miliony lidí s migračním původem. A kdyby se to stalo skutečností, co tu propagujete, tedy remigrace, což není nic jiného než etnická čistka podle barvy kůže a původu, nic jiného…,“ řekl Merz, kterého pak přerušily rozhořčené výkřiky z řad AfD. „Dámy a pánové, slovo remigrace není nic jiného než synonymum etnické čistky podle původu a barvy kůže,“ dodal.

Člen frakce AfD Stephan Brandner na síti X dnes označil Merzův výrok za absolutně nepřijatelný a trestně relevantní. zároveň oznámil, že strana podává na kancléře trestní oznámení. Výrok podle Brandnera nekryje ani takzvaná poslanecká indemnita, tedy právo beztrestnosti týkající se hlasování poslanců a jejich projevů v plénu nebo ve výborech.

V německém právním systému je z indemnity vyňatý případ, kdy se jedná o takzvanou nactiutrhačskou urážku. Úřady mohou poslance v takovém případě vyšetřovat, před vznesením obžaloby ale musí požádat Spolkový sněm, aby ho zbavil imunity.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}