AFP: Grónsko usiluje o nezávislost na Dánsku, postupuje však obezřetně

„S našimi grónskými spoluobčany máme dohodu, podle které o své budoucnosti rozhodují svobodně,“ vysvětluje historik a bývalý diplomat Bo Lidegaard. „Pokud by jejich rozhodnutí nebylo učiněno svobodně a bez nátlaku, znamenalo by to pro nás porušení všeho, za čím stojíme a na čem jsme se s Gróňany dohodli,“ dodává. Podle něj tedy nepřipadá v úvahu ustoupit americkému tlaku a prodat území, které opakovaně deklaruje, že není na prodej.

Ani Dánsko nemá v úmyslu držet ostrov za každou cenu. Grónsko je autonomní od roku 1979. Předtím bylo dlouhou dobu kolonií a následně krajem Dánského království. Dánská premiérka Mette Frederiksenová zdůraznila, že touha Grónska po nezávislosti je legitimní i pochopitelná, ale že se především snaží rozvíjet komunitu dánského království, jehož součástí jsou i Faerské ostrovy. „Nyní není čas na vnitřní diskuse. Je čas na jednotu a pokračovat v budování společenství, které známe,“ prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.

Ole Waever, profesor mezinárodní politiky na Kodaňské univerzitě, připomíná severskou tradici: „V moderní historii severských zemí platí, že pokud se nějaké území chce odtrhnout a stát se nezávislým, musí mu to být umožněno. Ať už šlo o Norsko v roce 1905 nebo Island v roce 1944, nikdy nedošlo k občanské válce.“

V ulicích Kodaně Dánové většinou souhlasí s tím, že se Grónsko může odtrhnout, pokud se na to cítí připravené. „Souhlasím s tím, aby získali nezávislost, ale myslím si, že to bude pro tak malou zemi velmi obtížné, vzhledem k tomu, že o ni usiluje tak velká země jako Spojené státy,“ říká Charlotte Moltkeová, 68letá důchodkyně.

„Pokud si teď musíme vybrat mezi Spojenými státy a Dánskem, volíme Dánsko,“ prohlásil v úterý Nielsen, den před důležitým setkáním dánských, grónských a amerických představitelů v Bílém domě.

Hlavní rysy procesu osamostatnění stanoví zákon o samosprávě z roku 2009. „Jsme chytřejší než Britové: neděláme brexit, abychom se až pak snažili pochopit, co to vlastně znamená. To, co je třeba udělat, je jasné od samého začátku,“ usmívá se Waever.

Kapitola osm v článku 21 stanoví, že pokud se grónský lid rozhodne požádat o nezávislost, musí být zahájena jednání mezi Nuukem a Kodaní s cílem dosáhnout dohody o podmínkách rozdělení. Ústředním tématem diskusí je otázka finančního příspěvku ve výši přibližně 4,5 miliardy dánských korun (okolo 14,6 miliardy korun českých), který Dánsko každoročně vyplácí Grónsku. Tato částka tvoří více než pětinu grónského HDP. Dohodu, schválenou dánským i grónským parlamentem, musí v posledním kroku potvrdit sami Gróňané v referendu.

Zpráva Dánské národní banky upozorňuje na dva problémy Grónska. Tím prvním je, že grónské hospodářství stojí téměř výhradně na rybolovu. Druhý problém se týká populace ostrova, protože ten bude muset čelit důsledkům stárnutí obyvatelstva. „Nemyslím si, že jsou v pozici, kdy by mohli být ekonomicky nezávislí. Ale pokud to chtějí zkusit, samozřejmě ať jdou do toho. Není na nás, abychom o tom rozhodovali,“ míní 24letý dánský student Joachim Ziegler.

Ačkoliv jsou Gróňané v drtivé většině pro nezávislost, k myšlence rychlého odtržení jsou spíše zdrženliví. Rychlý proces prosazuje pouze opoziční strana Naleraq, která v posledních volbách získala téměř čtvrtinu hlasů. „Vím, že my Gróňané všichni chceme být nezávislí, ale k tomu je třeba mít plán,“ říká podnikatelka Inger Olsvig Brandtová z grónského hlavního města Nuuk.

Na politické úrovni vládní koalice, kterou v parlamentních volbách v březnu 2025 podpořilo 75 procent voličů, pracuje na základě návrhu ústavy z roku 2024. „Až do loňského roku by žádný seriózní grónský politik neprohlásil, že dává přednost setrvání v Dánském království. Je velmi těžké vzít tato slova zpět, ale v tuto chvíli jde především o vnitřní debatu v Grónsku,“ zdůrazňuje specialistka na Arktidu a bývalá zástupkyně Dánska v arktické oblasti Mikaela Engellová.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}