Aktual.: 10.01.2025 06:15
Kyjev – Potíže skandálně proslulé ukrajinské 155. mechanizované brigády pramení z toho, že její vojáci musí ve skutečnosti bojovat hned proti dvěma nepřátelům současně: proti Rusům, ale také proti příliš centralizovanému velení jako dědictví sovětské minulosti. Upozornila na to agentura AFP v reportáži od zmíněné jednotky, bojující v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
Brigáda pojmenovaná po princezně Anně Kyjevské, která se ve středověké Francii stala královnou, byla zřízena za velké slávy za účasti prezidenta Emmanuela Macrona. Měla být ukázkou vojenského partnerství mezi Ukrajinou a Francií. Ale po návratu z Francie, která vycvičila 2300 ze 4500 vojáků, se stala předmětem sporů.
Renomovaný ukrajinský novinář Jurij Butusov vyvolal rozruch tvrzením, že asi 1700 vojáků brigády dezertovalo dříve, než se dostalo do boje. Padesátka mužů podle něj uprchla ve Francii. Zmínil i vysoké ztráty zaviněné „organizačním chaosem“ během prvních dnů nasazení jednotky u Pokrovska, klíčového místa východní fronty. Brigáda byla vybavena jen velmi malým počtem dronů, které jsou na ukrajinském bojišti naprosto nezbytné, a část jejího dělostřelectva a také vojáků byla převelena k jiným jednotkám, aby zaplnili ztráty.
Tato odhalení zapůsobily jako bomba v době, kdy ukrajinská armáda už měsíce na východě ustupuje před silnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami. Zpochybnila také užitečnost takových projektů; ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve žádal západní spojence, aby vycvičili 14 ukrajinských brigád.
Ukrajina ve středu oznámila zatčení bývalého velitele jedné z rot 155. brigády, protože svévolně opustil jednotku a vybízel k tomu i své podřízené.
Zorganizovala také návštěvu novinářů u brigády, aby se pokusila uhasit mediální požár, zatímco Paříž přiznala „několik desítek“ dezercí během výcviku, což ale označila za „okrajový“ jev.
„Vše, co se tvrdí v médiích, je lež,“ uvedl před novináři nový velitel brigády, plukovník Taras Maksimov, který vystřídal v prosinci odvolaného předchůdce.
Ale o pár hodin později jeho nadřízený, velitel pozemních sil Mychajlo Drapatyj, zvolil jiný tón: „Potvrzuji, že se během výcviku objevily problémy s velením, i když možná nikoliv v rozsahu, v jakém byly prezentovány,“ uvedl před novináři tento respektovaný generál. „Přijímáme opatření, abychom tuto jednotku skutečně připravili na její misi,“ dodal. Připustil, že zmíněné problémy byly „systémové“ a vyskytly se také „u jiných brigád“, což podle něj „není žádné tajemství“.
Potíže způsobené „vertikální komunikací“ mezi jednotkami na frontě, generálním štábem a týmem prezidenta Volodymyra Zelenského jako nejvyššího velitele ozbrojených sil přetrvávají od začátku ruské invaze před třemi lety. Civilní představitelé si stěžovali na neúplná a opožděná hlášení generálního štábu a zpochybňovali práci generálů vycvičených v době, kdy Ukrajina byla součástí Sovětského svazu. Někdy si prezidentská kancelář přímo u jednotek ověřovala informace z generálního štábu.
Koncem listopadu se velitel uznávané 93. brigády Pavlo Palisa, který vystudoval vojenskou akademii v USA, stal zástupcem šéfa prezidentské kanceláře – aby obstarával informace z první ruky.
Nepřátelé na bojišti, ukrajinská a ruská armáda, sdílejí stejný problém zděděný ze sovětské minulosti, míní analytik Franz-Stefan Gady. Podle něj jde o „vysoce centralizované velení, kdy pravomoc rozhodovat spočívá téměř výlučně na nejvýše postavených velitelích, kteří se často nacházejí daleko za frontou“.
V případě Ruska jsou důsledky částečně kompenzovány obrovskou rezervou mužů, posílaných na smrt.
Ukrajina se od ruské anexe Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny se separatisty řízenými z Moskvy na jaře 2014 snaží bojovat proti této pohromě, aby se dostala na úroveň NATO. Přestože vyrostla nová generace důstojníků, systém se v zásadě a do hloubky nezměnil. Skandály okolo korupce a zneužití pravomocí vysoce postavenými důstojníky propukají pravidelně.
Tato sovětská mentalita vychází hlavně z nejvyššího velení a poškozuje efektivitu operací, protože zkostnatělé velení do nejmenších detailů dusí iniciativu a zvyšuje ztráty, míní Gady.
Vojáci zmiňují také problém s nedotknutelností velitelů, kteří svalují veškerou vinu na podřízené. „Čím máte vyšší hodnost, tím méně se na vás vztahují zákony,“ popsal situaci poddůstojník a bloger Valeryj Markus.
Není neobvyklé, že se vojáci svého velitele bojí, připouští Drapatyj a soudí, že takové sovětské myšlení se musí vymýtit.
Velitel dělostřeleckého oddílu houfnic Caesar Serhij Strachov tvrdí, že problémy v komunikaci mezi vojáky na frontě a vysokými důstojníky přetrvávají. Ale domnívá se, že změna začala a že velitelů používajících sovětské metody „je méně než dříve“.