Komerční prezentace Aktual.: 25.09.2024 22:05
Moskva – Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to dnes na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.
„V aktualizované verzi dokumentu se navrhuje, aby agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, byla považována za jejich společný útok na Ruskou federaci,“ uvedl Putin na zasedání rady, kde prohlásil, že změny jsou odpovědí na rychle se měnící globální situaci, která přinesla Rusku nové hrozby a rizika.
Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a její prezident Volodymyr Zelenskyj už dlouho naléhá na spojence, aby ukrajinské armádě umožnili používat západní střely, včetně amerických ATACMS, při svých úderech hluboko v ruském týlu a Ukrajinci tak mohli omezit možnosti Moskvy útočit na jejich území.
Šéf Kremlu dnes dále uvedl, že Moskva si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně, pokud by se Rusko nebo jeho spojenec Bělorusko stalo terčem „agrese“ jiné země. A to i v případě, kdy by se tak stalo s využitím konvenčních zbraní, ale „vytvořilo by to kritickou hrozbu“ pro suverenitu Ruské federace.
„Podmínky pro přechod Ruska k použití jaderných zbraní jsou jasně stanoveny. Tuto možnost zvážíme už tehdy, pokud obdržíme spolehlivé informace o masivním startu prostředků vzdušného útoku a jejich překročení naší státní hranice,“ pronesl šéf Kremlu a dodal, že má na mysli letouny, řízené střely nebo například drony.
Agentura AP v souvislosti s Putinovým oznámením napsala, že prohlášení o změně ruské jaderné doktríny následuje po dřívějším varování Moskvy, že pokud západní spojenci Ukrajiny povolí Kyjevu používat jimi dodané zbraně dlouhého doletu k úderu na ruské území, bude to znamenat válku mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.
Zelenskyj je v současné době na návštěvě ve Spojených státech, kde se snaží dál budovat podporu pro svou zemi. Usiluje o souhlas USA s možností využívat západní zbraně k útokům na cíle v ruském týlu. Zároveň dál prosazuje svůj „mírový vzorec“, který počítá s obnovením územní celistvosti Ukrajiny a o jehož částech se na jaře jednalo na summitu ve Švýcarsku.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na Putinova vyjádření reagoval slovy, že Rusko nemá kromě jaderného vydírání nic, čím by svět zastrašilo. Tyto nástroje nebudou fungovat, napsal na platformě Telegram.
Putinovo rozhodnutí o změně ruské jaderné doktríny je reakcí Kremlu na zvažování západních zemí, zda povolit Ukrajině použití západních střel na Rusko, podotkl Reuters. Agentura AP slova šéfa Kremlu označila za nové a silné varování Západu a upozornila, že revize jaderné doktríny zřejmě výrazně snižuje hranici pro možné použití jaderných zbraní.
Současná doktrína uvádí, že Moskva může sáhnout po jaderném arzenálu v reakci na použití atomových nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s využitím konvenčních zbraní, pokud by byla ohrožena existence státu, píše AP. Nynější doktrína podle ní také stanoví, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně, pokud by získalo spolehlivé informace o odpálení balistických raket na ruské území nebo jeho spojence.
Poté, co ruská armáda vpadla na Ukrajinu a pravidelně ji bombarduje, se Ukrajinci začali bránit mimo jiné vysíláním svých dronů a střel například na vojenské objekty nebo rafinerie na ruském území. Ruské příhraničí podle ruských činitelů rovněž ostřelují.
Putin i další ruští činitelé od invaze na Ukrajinu opakovaně hrozili jadernými zbraněmi, aby Západ odradili od navyšování podpory Kyjevu, podotkla AP. Spojené státy byly v roce 2022 natolik znepokojeny možným použitím taktických jaderných zbraní Ruskem, že podle ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Wlliama Burnse varovaly Kreml před důsledky jejich použití, dodal Reuters.
