Aktual.: 23.06.2025 16:14
Praha – Akcionáři ČEZ po zhruba sedmi hodinách od začátku valné hromady ještě neschválili druhý bod jednání, tedy schválení účetní uzávěrky energetické skupiny. Jednání prodlužují dotazy ze strany minoritních akcionářů. Představenstvo odpovídalo na dotazy týkající se například těžby lithia či daně z neočekávaného zisku, takzvané windfall tax. Účast na dnešní valné hromadě energetické společnosti ČEZ byla na začátku nižší než v loňském roce. Po zahájení po 09:10 bylo v libeňské hale O2 universum v Praze přítomno podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše 287 akcionářů. Na loňské valné hromadě, která se konala v pražském Kongresovém centru, jich bylo zhruba 450.
Přítomní akcionáři drželi ráno podle Beneše cenné papíry v hodnotě zhruba 39 miliard korun, což je 74 procent akcií oprávněných k hlasování. Valná hromada je usnášeníschopná. Minoritní akcionář a jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr obdobně jako v minulých letech protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační, a proti vyjádření členů představenstva na některé dotazy akcionářů.
Akcionáři dnes před vstupem do sálu museli tradičně projít detekčními rámy. S sebou si nemohli vzít svačinu, pití a ani deštníky. Před schválením orgánů valné hromady, stejně jako loni, padl ze strany jednoho z akcionářů návrh, aby se o každém členovi hlasovalo zvlášť. To by se podle stanov společnosti mohlo uskutečnit, jen pokud by návrh na zvolené orgány neprošel. Návrh ale byl schválen a takzvaná volba per partes se neuskutečnila.
Šnobr pravidelně na začátku každé valné hromady ČEZ v posledních letech protestuje proti podobě jednání. Za omezující považuje mimo jiné časový limit na podání dotazu akcionářů na představenstvo. Na položení dotazu k jednomu bodu projednávání mají akcionáři podle řádu dvakrát deset minut. Dotazy pak mohou pokládat i písemně, a to i před začátkem hromady. Podle Šnobra ale není v silách akcionáře na valné hromadě v reakci na odpovědi představenstva, které jsou neúplné, podávat písemné žádosti. V tomto směru je tak akcionář limitován délkou projevu.
„Jednací řád je dávno mimo realitu a neposkytuje akcionářům úplnou účast na valné hromadě,“ dodal Šnobr. Po jeho projevu zazněl v sále potlesk. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Minoritní akcionáři mají zbývajících 30 procent.
V průběhu sedmi hodin jednání se na valné hromadě akcionáři představenstva skupiny ptali například na těžbu lithia u krušnohorského Cínovce. Podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho by měla být studie proveditelnosti k těžbě lithia dokončena ve druhé polovině letošního roku. Příprava financování projektu se bude probírat letos na podzim.
Minoritní akcionáře také zajímalo, proč představenstvo ČEZ ještě nepodalo žalobu proti windfall tax, kterou ČEZ státu platí od roku 2023. Podle člena představenstva Martina Nováka ale ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby žalobu podala. Není podle něj v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Dále ale akcionáři na valné hromadě řešili například výši odměň členů představenstva. Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkové příjmy kolem 194 milionů korun. To je téměř o 60 milionů Kč více než za rok 2023. Nejvíc dostal šéf Beneš, který měl nárok na téměř 55 milionů korun.
Akcionáři se ale také ptali například na současnou situaci okolo hnědouhelného lomu Bílina. V tom by se mělo uhlí přestat těžit podle ČEZ do roku 2030. Energii z uhlí by následně měly nahradit další zdroje, jako například plyn, jádro či vodík.
Náklady na uspořádání letošní valné hromady byly podle ředitele útvaru právní služby ČEZ Jana Ptáčka 15,2 milionu korun. To je zhruba o milion korun více, než kolik tomu bylo v roce 2024, kdy energetická skupina pořádala setkání akcionářů v pražském Kongresovém centru. Největší výdajovou položkou je vždy výše pronájmu prostorů, uvedl Ptáček na dotaz jednoho z akcionářů na valné hromadě.
Valná hromada ČEZ dnes rozhodne například o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Představenstvo společnosti na jaře navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 47 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 25,3 miliardy korun. V případě schválení návrhu ČEZ by stát jako většinový akcionář měl dostat přes 17,6 miliardy Kč. Letošní návrh představenstva je na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku.
Loni ČEZ vyplácel z očištěného zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělil 28 miliard korun, přičemž přes 19 miliard korun z toho dostal stát.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.
