Aktual.: 3.11.2024 09:00
Washington – Voliči ve Spojených státech v úterý rozhodnou, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, nebo v něm už jako prezidentka zůstane současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová. Zda bude o výsledku jasno ještě o volební noci, závisí na rozdílech v klíčových státech. V případě těsných výsledků v nich nejspíše dojde i na právní spory, což může čekání na výsledek prodloužit i o několik dnů.
Zkomplikovat sčítání hlasů nemusí jen těsné výsledky. Americké tajné služby varují před násilnostmi, kvůli výhrůžkám se na nepokoje připravují i volební místnosti a sčítací střediska. Volební činitelé jsou v posledních letech v hledáčku Trumpa a jeho stoupenců kvůli nepodloženému příběhu o zmanipulovaných volbách před čtyřmi lety.
Republikánský exprezident svou porážku z roku 2020 nikdy neuznal a místo toho se pokoušel různými způsoby narušit potvrzení výsledků. To vyvrcholilo 6. ledna 2021 vpádem jeho stoupenců do sídla Kongresu, což je hlavní důvod, proč jej demokraté označují za hrozbu pro americkou demokracii. Trump nyní dává najevo, že by porážku opět nepřijal, zatímco ve vyhrocené kampani obviňuje druhou stranu, že „ničí“ Spojené státy.
V úterý se konají nejen prezidentské volby, voliči vyberou také nové složení Sněmovny reprezentantů, třetinu Senátu, několik guvernérů a vyjádřit se budou moci i v sérii místních referend. Hlavní pozornost médií, Američanů i zahraničí však poutá právě souboj o Bílý dům, protože úřad amerického prezidenta je řazen k těm nejmocnějším na světě. Vztahy s novým prezidentem tak budou pro ostatní státy klíčové, což si Evropa ověřila za Trumpova prezidentství. I nyní Evropa s obavami hledí na možné Trumpovo vítězství, které by mohlo mít dopady na spolupráci v rámci NATO či na další pomoc Ukrajině vzdorující ruské invazi.
Američané prezidenta nevybírají přímo, ale hlasují pro takzvané volitele, kteří následně hlavu státu zvolí. Volitelů je 538, k cestě do Bílého domu proto musí kandidát na prezidenta získat nejméně 270 z nich. Průzkumy veřejného mínění nasvědčují velmi těsnému souboji, pozornost obou kandidátů se tak do poslední chvíle soustředí na takzvané kolísavé státy, kde ani jeden z nich nemá jasnou podporu. Takových států je letos sedm – Arizona, Georgia, Nevada, Michigan, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.
Mezi kolísavými státy, které tak nakonec o prezidentovi rozhodnou, má zvláštní význam Pensylvánie. Ve sboru volitelů má totiž 19 hlasů, což je nejvíce ze sedmi klíčových států. Bez tohoto regionu tak pro kandidáty bude získání prezidentského křesla mimořádně obtížné.
Hlavními tématy kampaně byly podobně jako v minulosti ekonomická prosperita, migrace, držení zbraní či právo na potrat, poněkud upozaděná zůstala válka na Ukrajině. Harrisová stejně jako stávající prezident Joe Biden slibuje Ukrajině další hospodářskou a zbrojní podporu, Trump naopak pomoc zemi napadené Ruskem zpochybňuje. Republikánský kandidát opakovaně tvrdí, že má plán na rychlé ukončení války.
V případě migrace slibuje Trump největší deportační program v historii, ačkoli není jasné, jak by avizované vyhoštění milionů lidí provedl. Harrisová v imigrační politice zpřísnila rétoriku a zdůrazňuje potřebu chránit jižní hranici USA, přes kterou loni běženci přicházeli v rekordních počtech. Zároveň ale viceprezidentka hovoří o cestě k občanství pro imigranty, kteří v USA tvrdě pracují.
Demokraté, kteří čelí frustraci voličů z inflace za Bidenova mandátu, svou kampaň opět do velké míry staví na odmítnutí Trumpa a jeho provokativní rétoriky. Upozorňují mimo jiné na to, že jeho někdejší vysoce postavený poradce John Kelly v nedávném rozhovoru prohlásil, že Trump splňuje definici fašisty. Podobná tvrzení ale podporu exprezidenta nijak zásadně nesnižují, stejně jako skutečnost, že byl uznán vinným z falšování záznamů a jiná porota mu připsala odpovědnost za sexuální napadení.
Ačkoli volebním dnem je oficiálně úterý po prvním listopadovém pondělí, což letos připadá na 5. listopadu, desítky milionů Američanů odevzdaly hlas předem. Učinil tak i Biden, který na konci října hlasoval pro Harrisovou.
Jedenaosmdesátiletý Biden chtěl původně prezidentský post obhajovat, kvůli pochybnostem o své kondici a věku ale ze souboje odstoupil. S osmasedmdesátiletým Trumpem se tak utká šedesátiletá Harrisová.
Ve Spojených státech, které mají přes 334 milionů obyvatel, má volební právo asi 240 milionů lidí. Hlasovat však mohou až na výjimky jen registrovaní voliči. Těch bylo v předchozích prezidentských volbách v roce 2020 podle statistických údajů kolem 168 milionů. Hlas nakonec odevzdalo asi 158,5 milionu z nich.
Volební místnosti se v prvních státech na východním pobřeží začnou otevírat od úterních 12:00 SEČ a poslední se zavírají ve středu v 07:00 SEČ na Aljašce a na Havaji.
