Komerční prezentace Aktual.: 21.04.2026 01:05
Praha/Londýn – V Česku pokračovaly xenofobní výpady vůči ukrajinským uprchlíkům, segregace romských dětí ve školách či dodávky vojenského materiálu do Izraele. Vláda nepodpořila návrhy k ochraně klimatu. Neziskové organizace čelí snahám o omezení činnosti a seškrtání podpory. Lidé stejného pohlaví dál nemohou uzavírat manželství a mít rodičovská práva. Uvádí to organizace Amnesty International ve své výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě za loňský rok. V kapitole o ČR vyzdvihuje změnu definice znásilnění, legislativu na ochranu obětí, zákaz fyzických trestů u dětí či prodloužení lhůty pro odškodnění protiprávně sterilizovaných.
Podle ředitelky Amnesty International ČR Lucie Laštíkové se situace ve světě systematicky posouvá k oslabování lidských práv, rovnosti i vlády práva. „Tento trend přitom není vzdálený ani České republice. I zde vidíme znepokojivé jevy, od rostoucí xenofobie vůči uprchlíkům přes přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání až po nedostatečné uznání práv stejnopohlavních párů. Pokud státy nedokážou chránit práva všech bez rozdílu doma, jen těžko mohou přispět k jejich obraně na globální úrovni,“ uvedla Laštíková.
Podle zprávy pokračovaly v Česku xenofobní výpady vůči ukrajinským uprchlíkům a u soudu skončil případ, kdy řidič tramvaje napadl ukrajinský pár s vnoučetem. Autoři dodávají, že i přes vysokou zaměstnanost uprchlíků žije polovina ukrajinských domácností pod hranicí příjmové chudoby.
Amnesty International poukazuje na to, že podle zprávy ministerstva vnitra dezinformace o Ukrajincích šířili úmyslně i někteří politici. Mezinárodní dokument připomíná také zveřejňování „rasistických, xenofobních a pronacistických výroků“ na sociálních sítích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
Zpráva Česku vytýká přetrvávající segregaci romských dětí ve školách. Uvádí, že v zemi funguje přes 130 segregovaných škol. Autoři píšou, že se ale zavádí nová preventivní opatření. Dokument zmiňuje vznik postu dětského ombudsmana a uzákonění zákazu fyzických trestů u dětí. Připomíná přijetí nové definice znásilnění či úpravu zákonů na ochranu obětí a proti domácímu násilí.
Oceňuje také prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění pro protiprávně sterilizované. Poukazuje na to, že se jedná hlavně o romské ženy. Ve zprávě nechybí změna zákona k přiblížení partnerství lidí stejného pohlaví manželství. To ale dál uzavírat nemohou a chybí rodičovská práva, stojí v materiálu. Pro právní změnu pohlaví už také není v ČR nutná kastrace.
Podle zprávy ekologové varovali, že program nové vlády ohrožuje přírodu a kvalitu života, opomíjí ochranu životního prostředí a podporuje fosilní paliva. Autoři zmiňují i návrhy politiků na zrušení chráněné oblasti Soutok. Uvádějí, že ČR nepřijala rámcovou klimatickou legislativu a hlasovala proti návrhům ke snížení emisí do roku 2040.
„Po volbách v říjnu nová vláda ohlásila změnu politiky včetně nižší ochrany životního prostředí a přísnější regulace neziskového sektoru,“ uvádí zpráva. Podle ní nevládní organizace opakovaně čelily politickým útokům a hrozbám. Některé strany v nově zvolené Sněmovně je opakovaně označovaly za politické a navrhovaly omezení financí a registraci těch, které mají podporu z ciziny.
ČR pokračovala v dodávkách vojenského materiálu do Izraele i přes riziko, že by se mohl využít v Gaze ke genocidě, zločinům proti lidskosti či válečným zločinům, píše Amnesty International. Transfery byly podle ní v rozporu se závazky podle mezinárodního práva včetně Smlouvy o obchodu se zbraněmi.
Svět je podle výroční zprávy Amnesty International na prahu nebezpečného zlomu
Svět stojí na prahu nové nebezpečné éry, kdy mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Ve zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025 to uvádí mezinárodní organizace Amnesty International. Ta zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku. Zpráva je kritická nejen ke světovým velmocem, jako jsou Spojené státy, Rusko či Čína, ale také vůči Česku, kterému vytýká například nedostatečnou ochranu práv uprchlíků, stejnopohlavních párů, segregaci romských dětí nebo politické útoky na nevládní organizace.
„Čelíme nejnáročnějšímu okamžiku naší doby,“ řekla generální tajemnice AI Agnès Callamardová. Podle ní se predátorské vlády rozhodly prosadit svou dominanci nezákonnými válkami a ekonomickým vydíráním. „Amnesty International roky kritizuje postupný rozpad lidských práv v každé části světa, varuje před následky nehorázného porušování pravidel vládami a korporátními aktéry,“ poznamenala.
Zpráva, která hodnotí stav lidských práv ve 144 zemích, poukazuje na zrychlující se destrukci mezinárodního práva a na útoky proti mezinárodnímu soudnímu systému.
Izrael podle AI i přes dohodu o příměří z října 2025 nadále pokračuje v genocidě Palestinců v Pásmu Gazy, uplatňuje apartheid vůči Palestincům, zrychluje výstavbu nelegálních osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a podniká kroky k anexi.
Spojené státy podnikají útoky na lodě v Karibském moři a v Tichém oceánu, čímž podle Amnesty spáchaly přes 150 mimosoudních poprav. Amnesty rovněž poukázala na americkou agresi vůči Venezuele v lednu 2026, odkud Američané unesli autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Rusko pak zintenzivnilo vzdušné útoky na kritickou civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Amnesty kritizuje rovněž Spojené arabské emiráty za podporu jedné ze stran v konfliktu v Súdánu, barmskou armádu za útoky na civilisty či afghánské islamistické hnutí Tálibán za nepřátelskou politiku vůči ženám, kterým brání ve vzdělávání, pracovním uplatnění či ve svobodném pohybu. Organizace se ohradila také proti íránskému režimu v lednu 2026, který zmasakroval protivládní demonstranty. Násilné potírání protestů Amnesty vyčetla také Číně, Spojeným státům, Egyptu, Indii, Keni, Venezuele či Afghánistánu.
Většina zemí se podle zprávy nedokázala či nechtěla ohradit vůči predátorským činům USA, Ruska, Izraele nebo Číny. Evropská unie a většina evropských států omlouvaly americké útoky na mezinárodní právo a multilaterální mechanismy a nepodařilo se jim podniknout smysluplné kroky k zastavení genocidy páchané Izraelem, uvedla Amnesty.
Zpráva se věnuje i tomu, že Spojené státy uvalily sankce na soudce a prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal zatykač kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Amnesty poukázala na to, že ostatní země včetně evropských nedokázaly těmto sankcím předejít a že Maďarsko s Itálií odmítly vyhovět zatykačům vydaným ICC, zatímco vlády Francie, Německa a Polska naznačily, že ani ony by tak neučinily.
Česká pobočka Amnesty International uvedla, že dění ve světě není souborem izolovaných krizí, ale systematickým posunem k modelu, který oslabuje lidská práva, rovnost i samotné principy vlády práva. „Tento trend přitom není vzdálený ani České republice. I zde vidíme znepokojivé jevy od rostoucí xenofobie vůči uprchlíkům přes přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání až po nedostatečné uznání práv stejnopohlavních párů,“ uvedla Laštíková.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
