Aktual.: 8.04.2026 13:20
Brno – Úspory ve spotřebě plynu, které se projevovaly od roku 2022 po napadení Ukrajiny Ruskem, letos v prvním čtvrtletí skončily. Spotřeba v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 5,1 procenta. Za růstem byl sice chladnější leden, ale i po očištění o vliv počasí činil růst 2,3 procenta. V samotném lednu byl růst o 18,8 procenta, po očištění o vliv počasí o pět procent. V tiskové zprávě to dnes uvedl zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák. Zvýšila se i spotřeba elektřiny, a to o 2,2 procenta po očištění o vliv počasí, celkově o 2,7 procenta.
„Proti období před energetickou krizí, tedy proti letům 2017 až 2021, spotřebováváme stále méně plynu, ale v minulých kvartálech byl pokles výraznější. V posledním čtvrtletí byl reálný pokles jen okolo deseti procent, před dvěma roky to bylo více než 17 procent. Ochota šetřit plynem v letošním prvním čtvrtletí byla tedy menší, což se pravděpodobně vzhledem ke geopolitické situaci v dalších kvartálech opět změní. Očekáváme, že cena plynu bude vyšší, než tomu bylo v posledních měsících, jelikož ho na trhu bude méně a bude snaha se navzájem přeplácet,“ odhadl Palaščák.
Spotřeba elektřiny, která po energetické krizi také klesala, začala znovu růst od třetího kvartálu 2024 a od té doby roste setrvale. Odborníci to dávají do souvislosti s tím, že bylo dosaženo díky instalaci fotovoltaik dosavadního maxima úspor, ale také s oživením ekonomiky. Spotřeba elektřiny rostla v prvním čtvrtletí nejvíce v lednu, a to o 8,1 procenta, po očištění o vliv počasí o 4,2 procenta. „Proti období 2017 až 2021 byla spotřeba v prvním čtvrtletí nižší o 2,7 procenta a po očištění o vliv počasí o 3,3 procenta. Byla to nejmenší úspora od druhého čtvrtletí 2022,“ uvedl datový analytik Kamil Rajdl z firmy Amper Meteo, která je součástí skupiny Amper.
„Loni meziroční změna spotřeby elektřiny po očištění o vliv počasí naprosto přesně seděla s nárůstem HDP. Pokud by to takto platilo i nyní, tak pozorujeme ochladnutí ekonomiky a pokles růstu z 2,7 procenta v roce 2025 na současných 2,2 procenta. Samozřejmě je to jen odhad na základě tohoto pomocného ukazatele,“ řekl Palaščák.
V uplynulém čtvrtletí se vyrobilo 1217 GWh elektřiny z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. Je to meziročně o 11 procent méně a proti průměru 2016 až 2025 je to jen o osm procent více. Na výrobě z obnovitelných zdrojů energie se z 60 procent podílely fotovoltaické elektrárny, z 26 procent vodní elektrárny a ze 14 procent větrné. „Tyto tři zdroje by dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v Česku z 6,3 procenta. Tento negativní výsledek je způsoben hlavně velmi slabou výrobou z vodních zdrojů kvůli podprůměrnému množství sněhu a deště,“ řekl Rajdl.
Skupina Amper vychází při svých výpočtech a analýzách z veřejně dostupných dat. Data o spotřebě elektřiny čerpá od společnosti ČEPS, o plynu získává aktuální data od firmy NET4GAS. Zároveň pracuje s daty Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
